Hlavně žádné „tatíčkování“, brání se Hovory s TGM státotvornému patosu
Filmové Hovory s TGM jsou zábavnou spekulací nad součástí četby k maturitě. Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Čapek v příjemně odlehčeném podání Martina Huby a Jana Budaře popocházejí zámeckým parkem, povídají si o všem od filmových novinek přes založení Československa po tělesnou lásku – a svižných osmdesát minut uteče jako voda.
„Ta kniha nevyjde!“ Šokovaný Čapek ztuhne a nevěřícně na Masaryka zírá. Prezident je vlídný, ale neústupný. Spisovatelovo rozhořčení chápe, nicméně rodina – zejména upjatá Masarykova dcera Alice, řečená Elis – se ke knize později známé jako Hovory s TGM vyjádřila jasně.
Knižní Hovory s TGM se Čapkovi samozřejmě nakonec vydat podařilo, ostatně zmiňují to i závěrečné titulky filmu. Ale autor scénáře, spisovatel Pavel Kosatík musel do snímku, postaveného na dialozích nějak vložit konflikt, který by děj poháněl kupředu. I když víme, jak se Karel Čapek s Tomášem Garriguem Masarykem nakonec dohodne, přesto je napínavé sledovat slovní šachovou partii, která k tomu vede.
Filmovým Hovorům s TGM hrozilo, že se stanou nudnou přehlídkou mluvících hlav. Je ke cti zástupcům klíčových profesí, že se tak nestalo. Kameraman Jan Malíř zkušeně obměňuje velikosti záběrů, aby tok vět ozvláštnil a nenudil pořád dokola jen tvářemi obou hrdinů: detaily, celky, polocelky či velké detaily tahá z rukávu jako kouzelník a prokládá je poklidnými pohledy na zámecký park v Topoľčiankách, kudy se hrdinové procházejí. Obraz ozvláštňuje i dnes už málo používaným formátem 4:3 a barevnou stylizací do kolorovaných fotografií. Venkovskou idylu nenápadně dokresluje zvuková stopa plná zvuků lesa.
Producent Jakub Červenka, který se zde ujal i režie, vede herce jistou rukou a udržuje je v pohybu: z březového altánku mužové vyrazí na špacír, během kterého prezident okatě prokazuje svou fyzickou formu. Určitá samolibost k Masarykovi patří a Martin Huba ji přesně trefuje. Jan Budař se zase stylizuje do mládence, který přepíná mezi servilností a poťouchlostí.
Celý film se stihne odehrát během zhruba dvou hodin dopoledne v září 1928. Scenárista Kosatík do jedné procházky umně vplete konverzaci probírající témata soukromá i veřejná, osobní i společná: rodinu, muže 28. října, milostné patálie, Boha, Němce, bolest i filmovou premiéru Metropolis. Dialog plyne poměrně přirozeně, byť některé oslí můstky trochu zavržou a hlavně TGM doprovází slova až příliš doslovnými gesty.
Filmové Hovory s TGM místy papírem přece jenom zašustí, ale ten hlavní úkol se jim splnit podařilo: udělat z účastníků dialogu životné postavy. Čapek a Masaryk působí jako lidé z masa a kostí, ne jako literární klasik a otec zakladatel. Sejmutí z piedestalu a ukázání bez patosu nesmrdí státotvorností a zatuchlinou a promlouvají přímo k dospívajícímu publiku – protože zejména dnešní mládeži mají nejvíc co říct. Tedy ne, že bychom si pár lekcí z demokracie neměli zopakovat i my ostatní. V roce dvojích voleb a stého výročí založení Československa je nám toho potřeba víc než jindy. Škoda proto, že se film nedostal do kin už v předjaří, jak bylo původně plánováno.
Film Hovory s TGM jde do českých kin ve čtvrtek 18. října.
