Myslete filmem, vybízí festival dokumentů v Jihlavě. I když to někdy bolí
Hacker Jonathan ve filmu Krvavá cesta sestříhal home videa teroristů ve snaze proniknout do jejich myšlení. Report, portrét čínského undergroundu, trvá dvanáct hodin. A Pravda o vraždících robotech je... Ano, o tom. Ale jihlavský festival nabízí i hravě experimentální sekci Fascinace, portrét Boba Dylana patřící mezi nejzásadnější filmy všech dob či skvělý program pro děti. Nemluvě o dlouhé řadě soutěžních sekcí, které přinášejí to nejlepší z dokumentů tuzemských, evropských i celosvětových. „Ji.hlava“ začíná 25. října.
Soutěžní blok Česká radost bohužel příliš radosti neslibuje. Například film Iluze režisérky Kateřiny Turečkové přibližuje politickou situaci v současném Orbánově Maďarsku formou simulované počítačové hry. „Prožitek vězení“ slibuje čtyřhodinový snímek Karla Žaluda Uzamčený svět, který zachycuje osudy tří vězňů. Nelehkou, ale silnou podívanou je Kibera: příběh slumu Martina Páva, dokumentující život v jednom z největších slumů v Africe.
Sekce Opus Bonum věnovaná světovému dokumentu nabízí filmy z Portugalska, Francie, Kanady či třeba Filipín. Ve světové premiéře uvede belgický Volný pokoj, jenž v lynchovském stylu prezentuje osudy čtyř lidí v chátrajícím motelu. „Je to film o konci amerického snu: unavení řidiči kamionů, stárnoucí prostitutky, mizení,“ přibližuje film dramaturg festivalu Petr Kubica. Režisér Antonio Di Biaseo na zvonici kostela v malém italském městečku umístil kameru a jejím prostřednictvím ve filmu De Sancto Ambrosio zachytil tamní život: svatbu, pohřeb, klimbající turisty i voyeurské pohledy do oken okolních domů. Ve snímku Western, rodina a komunismus se režisér Krief Laurent vydal v karavanu se svou ženou a dvěma malými dcerami do Íránu.
Sekce Fascinace se věnuje světovému filmu, EXPRMNTL.CZ pak českému. „Najdeme tu krátké filmy od lyrických vytržení po sofistikované eseje, od intimních vyjádření po politicky odvážné koláže,“ dodává dramaturgyně Andrea Slováková. Lákavě vypadá mimo jiné Buffer Zone Blues slovenského režiséra Franze Milece, který z webové aplikace Google Maps shromáždil záběry objektů, jež byly v 50. letech možnými cíli jaderného útoku na Československo.
Nesoutěžní sekce Zvláštní uvedení nabídne novinky od klasiků Jeana-Luca Godarda, Wima Wenderse a Wernera Herzoga. Tři oddělené sekce Svědectví o politice, poznání a přírodě čítají dohromady dvě desítky filmů. Luxusní – a pohříchu málo známé – počiny slibuje rozsáhlá přehlídka Direct Verité, spojující dokumentaristické styly Direct Cinema a cinéma vérité. Představí díla Jeana Roucha, Françoisa Reichenbacha nebo Richarda Leacocka, domácí kinematografii zastoupí Evald Schorm nebo Radúz Činčera. Dramaturg David Čeněk doporučuje zejména Pohled na šílenství, Námořní pěchotu, která inspirovala úvodní scénu Olověné vesty Stanleyho Kubricka či portrét nositele Nobelovy ceny Boba Dylana Neohlížej se.
Vedle programu Inspiračního fóra skýtá Ji.hlava i tradiční „masterclasses“, tedy přednášky filmových profesionálů. Svou práci přiblíží polský klasik Krzysztof Zanussi, rakouský režisér Gustav Deutsch a letošní držitel Křišťálového globu z karlovarského festivalu Radu Jude.
Jihlavská přehlídka dokumentární kinematografie coby jedna z nejvýznamnějších akcí svého druhu ve středoevropském prostoru zároveň přerůstá hranice „pouhého“ festivalu filmů. Její důležitou součástí je i Inspirační fórum, na něž se sjíždějí přední osobnosti od novinářů přes vědce po osvícené milionáře. Letos dorazí například vnučka prezidenta Masaryka a teoretička výtvarného umění Charlotta Kotíková, Emiliana Rodríguez Morales, která spoluzaložila organizaci AtentaMente zaměřenou na vzdělávací programy pro dospělé a děti, francouzský politolog a historik Jacques Rupnik, matematik, pedagog a filantrop Karel Janeček a desítky dalších.
„Dokumentární film není určen k tomu, abychom v kině na chvíli zapomněli na vlastní život, ale naopak abychom si ho uvědomili,“ říká ředitel festivalu Ji.hlava Marek Hovorka. Slavnostním zahajovacím večerem budou ve čtvrtek 25. října provázet Tereza Nvotová a Jan Foukal pod režijním vedením Víta Klusáka a Mariky Pecháčkové. Dál už je myšlení a uvědomování si na každém z nás.
