Seriál Most! uhranul diváky, média a odhalil stereotypy Čechů. Znamená to, že je skutečně dobrý?
Dávám bolševikovi rok, maximálně dva. Tak zní legendární hláška z filmu Pelíšky, kterou pronesl ve skvěle zahrané roli herec Jiří Kodet. Něco podobného jsem si říkal, když jsem viděl ukázky a reklamu na nový seriál Most!, který vysílá Česká televize. Taky jsem tomu původně dával jeden, maximálně dva díly. Jenže dívám se dál. Podobně jako miliony dalších lidí. Proč ale vlastně? Skutečně je to tak dobré?
Autoři seriálu Most! se především dokonale trefili do nálad současné české společnosti. Ta je kvůli existenci internetu a sociálních sítí daleko více než v minulosti otevřená mimořádně vášnivé diskusi prakticky o čemkoli. Navíc diskuse bývá vyhrocenější, pokud existují témata, která jsou někdy potlačována nesmyslnou politickou korektností. Proto je už jasné, proč seriál zaujal. Zatímco na sociálních sítích se kdekdo anonymně vytahuje a někomu nadává za jeho rasu či sexuální orientaci, v Mostě! slyšíte narážky na Romy či homosexuály takřka kontinuálně. Na veřejnoprávní televizi, tedy za peníze daňových poplatníků.
Jistě, seriál je nadsázka, věci jsou podávány ironicky, ale samozřejmě je na tom i kus pravdy, a to divák ví, nebo alespoň tuší. Most! přitom spolehlivě demaskuje chování české společnosti, která v sobě někdy nosí skrytý či otevřený rasismus, nepochopení většinové společnosti k Romům i časté nepochopení Romů ke „gadžům“. Ale také to, že podle všech průzkumů většina lidí sice toleruje gaye a lesby, ale v normálním hovoru používá dál slovo „buzerant“.
Seriál kromě boření zásad politické korektnosti (která skutečně často problémy nejenom že neřeší, ale dále zhoršuje) ovšem poukazuje i na celou škálu stereotypů, kterými Češi žijí. Stereotypem (bohužel ho například nedávno zopakoval i prezident Miloš Zeman) je třeba to, že všichni Romové kradou, nepracují a jsou na dávkách. Není to pravda, i když někteří Romové takoví jsou.
Dalším televizním a filmovým stereotypem, který Most! předvádí, je to, že hlavním hrdinou je někdo slabší, deprivovaný, málo inteligentní. Mnoho diváků si pak myslí – já jsem přece jenom o něco lepší. A to ho uspokojí, je důvod se dívat na osudy toho ztracence. Někdo úplně obyčejný, žijící klidným spořádaným životem, přece nikoho nezajímá.
Most! nabízí i odraz toho, co všechno lze v naší společnosti objevit. Není to ale popis zla, spíše ukázka složitých a nepochopených vztahů různých komunit, do kterých po celá desetiletí zasahuje stát. Přičemž zasahuje poměrně neúspěšně. Osud města Most je toho dobrým příkladem.
Nový seriál se prostě trefil do černého (to jsem napsal schválně, protože někteří hlupáci teď v diskusi zcela jistě napíšou, že když do černého, tak se trefuje do Romů). Témat se chytla i jiná média, včetně bulváru, a o reklamu bylo postaráno. Most! pobaví, ale vlastně nutí i k zamyšlení. V pondělí 28. ledna vidělo čtvrtý díl na prvním programu České televize 1,5 milionu diváků a v pátek ráno (1. února) měl navíc tento díl na iVysílání ČT dalších přes 800 000 zhlédnutí. Dohromady je to fantastický výsledek.
Teď už zbývá jen poslední otázka: Zbavíme se někdy těch prokletých stereotypů, které Most! popisuje. Mám obavu, že k tomu je ještě hodně daleko.
