Poslední perský šáh při korunovaci napodoboval Napoleona: Stejně tak ho čekalo vyhnanství
V roce 1804 proběhla korunovace Napoleona Bonaparta císařem. K úžasu všech přítomných si Bonaparte nasadil na hlavu císařskou korunu sám a pak jednu menší položil na hlavu své ženě Josefíně. Ve stejném stylu pojal svoji korunovaci poslední perský šáh Muhammad Rezá Pahlaví v roce 1967. Korunovace ale nebyla tou jedinou věcí, která ho s Napoleonem spojovala. I on skončil ve vyhnanství.
Reformátor i tyran. Takovou měl poslední šáh Muhammad Rezá Pahlaví v Íránu pověst. Za doby jeho vlády sice došlo ke mnoha významným změnám - byl prozápadně orientovaný, ženy mohly studovat nebo volit, směly si oblékat minisukně a nemusely nosit šátky, když nechtěly - zároveň však pomocí své pověstné tajné policie SAVAK velmi tvrdě potlačoval své odpůrce. Podle organizace Amnesty International věznil v roce 1978 Pahlavího režim asi 2200 politických odpůrců.
Pahlavího plánem bylo přeměnit Írán ve velmoc, zejména pomocí podpory průmyslu. V zemi však fungovalo silné korupční prostředí a autokratický styl vlády nebyly vhodné k přeměně země na moderní stát. Dobře se žilo jen elitě. Pahlaví si nechal říkat "král králů", 2 500leté výročí existence Perské říše oslavil velmi okázale a tím pobouřil veřejnost. Většina Íránců byla totiž chudá, žila na venkově nebo ve slumech a duchovenstvo ze světského stylu života vlády také nebylo nadšené.
Země se proto začala být velmi silně polarizována. Dostala se do víru demonstrací, nespokojenosti a vládu dokonce opustili i její spojenci - např. americká administrativa. Dne 16. ledna 1979 opustil Muhammad Rezá zemi i se svojí rodinou. Nastoupili společně do letadla, které Muhammad sám pilotoval a pod záminkou cesty na dovolenou odletěli. Do své domoviny se už nikdy nevrátili. Své dny poslední perský šáh dožil v Egyptě, kde zemřel na rakovinu.
