Nejskandálnější erotické filmy: Sexuální představy z dětství slavného Bergmanna lákaly do kin miliony voyerů
Ingmar Bergman má na kontě celou řadu proslavených filmů, ze kterých asi nejvíce vyčnívá Sedmá pečeť. Psychologická i filosofická hloubka se ale nachází i v jeho poněkud skandálním snímku Mlčení. Prakticky úplná absence děje umocňuje prožitek z výjevu ze života dvou sester. Co ovšem způsobilo poprask byly tři sexuální scény, ve své době na plátnech kin něco nevidaného, dnes by patrně nikoho asi ani nepřekvapily.
Mlčení vypráví příběh dvou sester - intelektuálky Ester a náruživé Anny. Spolu s Anniným synem Johanem přijedou do hotelu v zemi, kde nerozumí jazyku místních. Obě ženy trpí sexuální frustrací, která je u obou projevem velké osamnělosti, kterou jen umocňuje neschopnost komunikace s okolím. Anna se v kabaretu stane svědkyní vášnivé scény milování neznámého páru, v žáru touhy svede číšníka. Po návratu do hotelu se pohádá se svou sestrou, sebere syna a odjíždí. Ester mezitím upadá do záchvatu kašle, který jí je patrně osudným.
Podobně jako mnoho jiných Bergmanových filmů i tento se ve své podstatě zabývá existenciálními otázkami a vztahy mezi postavami. I v tomto případě jde o až absurdní obrazy bez děje, což strhuje pozornost diváka právě k psychologii postav a dění na plátně.
Pro Bergmana toto ovšem nebylo nic nového a pro diváky by zde nebylo nic šokujícího, kdyby Bergman neváhal tři zmíněné sexuální scény poměrně explicitně ukázat i na plátně. V roce 1963, kdy film vyšel, to bylo něco neslýchaného. Scény, jimž podobné lze dnes spatřit v každém druhém filmu či seriálu, cenzura ze snímku často vystřihla, narušila tím ale podstatně spád celého filmu.
Paradoxně jde o Bergmanův asi neoblíbenější film - do kin přilákal více lidí, než jakýkoliv jiný, bohužel jen díky právě zmíněných scénám. Ve filmu je zobrazena soulož, ženská masturbace, močení. Nechybí nahota ani několik dalších intimních scén naznačujících soulož.
