Tragický osud Rosalind Franklin: Krásnou vědkyni okradli o Nobelovku a rakovina ji zabila ve 37 letech
Rosalind Franklin se sice narodila už do doby, kdy ženy běžně studovaly a pracovaly ve vědeckých laboratořích, přesto ji ale její kolegové sprostě okradli o neuvěřitelný objev, který po její brzké smrti prezentovali jako vlastní. Mladičké biofyzičce unikla Nobelova cena jen o fous. Vinu na tom ale kromě dvou nekolegiálních vědců měla i tragická nemoc, kterou jí podle všeho přinesla právě její největší vášeň.
Rosalind se narodila v roce 1920 do úplně obyčejné britské rodiny. Ona sama ale obyčejná nebyla vůbec - už od dětství byla pěkná ale hlavně neuvěřitelně bystrá. Její záliba v matematice dokonce až děsila její příbuzné. Během druhé světové války vystudovala chemii na univerzitě v Cambridži. I když už byla doba dostatečně moderní, škola ženám neudělovala tituly až do roku 1947, Rosalind se tak (alespoň těch šest let) musela spokojit vyznamenáním za odvedenou práci při studiu.
Právě na Cambridge potkala Adrienne Weill bývalou studentku Marie Curie, která značně ovlivnila její práci a našla jí místo v laboratoři v Paříži, kde se začala věnovat rentgenové krystalografii - snímání rentgenových obrazů atomů a molekul vytvářejících krystaly. A to jí dopomohlo k jejímu největšímu objevu.
Když se po pár letech vrátila do Londýna a rozhodla se pracovat na King's College na katedře biofyziky, začala zkoumat molekuly přenášející dědičnou informaci, které známe dnes jako DNA. Na jednom snímku se Rosalind podařilo zaznamenat strukturu DNA. Výzkumu by se věnovala dál, kdyby jí neskončilo stipendium a ona se nerozhodla začít pracovat jinde. Výzkum DNA musel zůstat na King's College a veškeré zápisky a závěry Franklin byly předány kolegům odkud se dostaly až k Jamesi Watsonovi a Francisi Crickovi.
Rosalindiny objevy byly důležité pro jejich další práci a právě díky nim dokázali v roce 1953 popsat strukturu DNA a vytvořil jeho model. Spolu s Mauricem Wilkinsem, který předtím s Rosalind na DNA pracoval, v roce 1962 obdrželi Nobelovu cenu za medicínu za objasnění molekulární struktury nukleových kyselin.
Tou dobou ale byla Rosalind už čtyři roky po smrti, jinak by se zcela jistě ohradila proti tomu, aby byla z ocenění a přínosu vědě zcela vynechána. Rosalind ale v roce 1956 zjistila, že se jí zvětšilo břicho. Těhotná nebyla. Při operaci lékaři objevily dva nádory. Rosalind strávila po nemocnicích a operačních sálech téměř dva roky, ačkoliv se mezitím stále snažila pracovat. Po náročném boji nemoci podlehla v dubnu 1958. Jako příčina rakoviny bývá často uváděno rentgenové záření, kterému své tělo vystavovala během práce. Přínos vědě ohledně DNA jí byl přiznán až o mnoho let později.
