Největší přehlídku v historii Číny sledoval prezident Zeman v kšiltovce
Jednu z největších přehlídku v lidských dějinách viděl dnes Peking. Čína si tak připomínala 70. výročí konce druhé světové války v Asii. Přehlídce na náměstí Nebeského klidu v Pekingu přihlíželo kromě současného a bývalých prezidentů Číny i více než dvacet zahraničních hlav států a vlád. Ze západních zemí tu byl jen Miloš Zeman, který přehlídku sledoval v plátěné kšiltovce.
Největší vojenská přehlídka v historii Číny se konala poprvé v den výročí konce války, doposud se čínská armáda předváděla na výročí založení ČLR 1. října.
"Vítězství ve válce proti Japonsku učinilo z Číny jednu z velkých zemí světa," uvedl v zahajovací řeči prezident Si Ťin-pching. "Válečná zkušenost ale lidi naučila vážit si o to více míru," dodal.
Ceremonii organizátoři zahájili sedmdesáti salvami z děl na znamení 70 let od konce války, vztyčením vlajky a čínskou hymnou. Po úvodní řeči provedl čínský prezident stojící v jedoucí limuzíně obhlídku nastoupených jednotek a vydal povel k zahájení přehlídky. Jako první před diváky projeli na vozech veteráni druhé světové války. Podle čínské státní televize CCTV, která akci živě přenášela, jim bylo v průměru kolem 90 let. Následovala přehlídka jednotek ze 17 spřátelených zemí, včetně Ruska, Běloruska, Kuby, Srbska či Egypta.
Údajně až 80 procent vojenské techniky představené během přehlídky měla veřejnost možnost spatřit vůbec poprvé. Největší pozornost médií upoutala desítka nových balistických raket DF-21D, které jsou údajně schopny zničit jedním úderem letadlovou loď. Jejich dosah se odhaduje na 900 až 1000 kilometrů.
Kromě nich před zraky 40.000 diváků z řad veteránů i dalších obyvatel Číny přes náměstí Nebeského klidu přešlo 12.000 vojáků, projelo 500 tanků a nad jejich hlavami prolétlo 200 bojových letadel. Na závěr akce vypustili organizátoři 70.000 holubic a tisíce barevných balónků.
Čínská armáda je s 2,3 miliony aktivních vojáků v současnosti největší ozbrojenou silou světa. Mezi léty 2004 a 2013 stouply podle odhadů vojenské výdaje Číny o 170 procent. V letošním rozpočtu výdaje vzrostly o dalších deset procent. Po USA má tak Peking druhý nejvyšší armádní rozpočet na světě.
Ze západních zemí vyslala na přehlídku ministry zahraničí Francie, Itálie či Maďarsko. Británii zastupoval zvláštní vyslanec a bývalý ministr spravedlnosti Kenneth Clarke. Za Polsko se přehlídky zúčastnila předsedkyně dolní parlamentní komory Malgorzata Kidawá-Blońská.
USA a řadu evropských zemí, včetně Německa, zastupovali na přehlídce ale pouze velvyslanci. Důvodem je mimo jiné obava z rostoucích teritoriálních nároků Číny, a to především v Jihočínském moři. Kritiky se dočkala také silná protijaponská rétorika oslav. Kvůli ní pozvání odmítl i japonský premiér Šinzó Abe.
