V Americe se chystá největší solární elektrárna na světě, bude mít výkon jako Temelín
Výstavbu největší fotovoltaické elektrárny chystá společnost Solar Reserve v americkém státě Nevada. Bude využívat solárně-termální technologii má stát pět miliard dolarů (123 miliard korun) a dosáhne výkonu dvou gigawatt.
Státy ve východní části USA, především pak Kalifornie, patří dlouhodobě k oblastem s největší množstvím solárních elektráren. Obrovskou výhodou je především intenzita slunečního svitu a dostatek nezemědělské půdy, na které je možné solární parky vystavět.
I proto se Solar Reserve rozhodl svůj největší projekt postavit právě v Nevadě. Elektrárna se má rozkládat na šesti tisících hektarech a společnost zodpovídající za výstavbu má v současnosti vytipované dvě lokality, kde by měla elektrárna stát, oba pozemky vlastní vláda.
Výstavba projektu by měla začít během následujících tří let a bude probíhat v několika fázích. Poslední část zařízení by se měla uvést do provozu sedm let po zahájení prací na elektrárně.
V současnosti Solar Reserve plánuje výstavbu potřebné infrastruktury, především pak dostatečné přenosové soustavy, která by přes odlehlé oblasti dokázala obrovské množství elektrické energie dopravit. Autoři projektu však musí také vyřešit jeho financování. Podle expertů ale není možné podobný projekt financovat bez dotací.
„Absence peněz způsobí, že cena elektřiny z této elektrárny nebude konkurenceschopná,“ řekl analytik Nathan Serota pro Bloomberg. Odběr by měl elektrárně zajistit kalifornský energetický úřad, který obchodníkům s energiemi přikazuje nakupovat určité množství elektřiny ze solárních elektráren až do roku 2030.
Složité financování
Problémy s financováním může mít projekt také proto, že bude využívat takzvanou solárně-termální technologii, která je znatelně dražší, než u klasických fotovoltaických panelů. Solárně-termálních elektráren existuje několik druhů, všechny však sluneční záření proměňují nejdříve v teplo. Ta nevadská bude využívat systému takzvaných „solárních věží,“.
Celá elektrárna se bude sestávat z tisíců zrcadel (takzvaných heliostatů), která jsou rozmístěná kolem věže. Zrcadla odráží sluneční svit na vrchol solární věže, v něm se nachází nádrže s taveninou soli. Ta je schopná se pod žárem odražených sluneční paprsků ohřát na více než 500 stupňů Celsia. Rozžhavená sůl následně přetéká do zásobníku, kde si až deset hodin dokáže udržet teplotu potřebnou pro ohřátí vody a vznik páry v generátorech. Ty už pracují stejně jako v uhelných nebo jaderných elektrárnách.
Projekt v Nevadě má mít podobných solárních věží deset, doposud na světě byly soustavy maximálně se třemi věžemi. Výhoda této technologie tkví především v tom, že do sítě dokáže dodávat elektřinu i v noci, tedy tak dlouho, dokud je ohřátá sůl schopná generovat dostatek tepla.
Doposud bylo největší solárně-termální elektrárnou zařízení v kalifornském San Bernardinu, které využívá totožnou technologii, jako právě plánovaná elektrárna. Dosavadní lídr je však schopný produkovat výkon pouze 392 MW, tedy asi pětinu plánovaného výkonu elektrárny v Nevadě. Solárně-termální elektrárny však nejsou výsadou pouze Američanů, velmi oblíbené jsou především ve Španělsku. Tam také roku 2007 vznikla první elektrárna pracující s technologií solárních věží, na současné poměry má však výkon pouhých 10 MW.
Úplně největší elektrárnou produkující proud ze slunečních paprsků je fotovoltaický park u čínské přehrady Longyangxia, který dosahuje výkonu 850 MW. V Evropě se pak jedná o rok starou solární elektrárnu Cestas na jihu Francie s výkonem 300 MW.
