Vězení s příchutí cirkusu: Mrazivé portréty poodhalují zákulisí viktoriánských blázinců
Devatenácté století přineslo v poněkud zkostnatělých politických obyčejích jednu důležitou změnu. Začalo se daleko více investovat do zdravotnictví. Jenže původně dobrý záměr se v případě blázinců viktoriánské Anglie trochu zvrtnul.
Postupem času se totiž z domova pro nemocné stalo spíše nápravné zařízení. Soudy tam posílaly zločince, kteří se nevešli do přeplněných věznic, rodiny zase obtížné příbuzné. A institucím začaly docházet prostředky na provoz.
Uchýlily se tak k dnes naprosto nemyslitelnému kroku. Své pacienty začaly vystavovat jako zvířata v cirkusu. Veřejnost se nad tím tehdy nijak nepohoršovala, a naopak s oblibou platila za to, aby si mohla ukázat na blázna a řádně se mu vysmát. Oběťmi tohoto krutého zvyku se nepochybně stali i někteří pacienti z následujících portrétů.
