Děsivé snímky, které měly skončit v řece. Fotografie mrtvých, které způsobily fotožurnalistickou revoluci
Revoluce fotožurnalistiky, která přišla od policie. I tak by se dala nazvat ve zkratce hlavní myšlenka knihy Vraždy v New Yorku 1910-1920, kterou právě vydalo nakladatelství Thomas Dunne Books. Autor Wilfried Kaute zde publikoval snímky, které měly původně skončit v Hudsonu. Fotografie vražd, které pořizovali policejní fotografové, se staly předchůdci reportážní fotografie.
Ve 30. letech minulého století inovoval fotožurnalistiku fotograf, který si říkal Weegee, vlastním jménem Usher Fellig, pozoruhodným stylem reportážní fotografie. Chodil po nocích v ulicích New Yorku a zachycoval, co viděl okolo sebe. Často viděl temnou a ponurou tvář města, které nikdy nespí, i s jejími postavičkami, zloději, zločinci, vrahy i jejich oběťmi. Weegee je považován za průkopníka reportážní fotografie. Málokdo ale ví, kde vlastně tento způsob fotografování má své kořeny.
Ty poodhaluje kniha Wilfrieda Kauteho, který okomentoval a popsal snímky policejních vyšetřovatelů a fotografů z let 1910 – 1920. Jsou to snímky, které se našly zcela náhodou, a které byly určeny k likvidaci. Naštěstí ale zůstaly zachovány, a i kvůli jejich podivuhodnému osudu nyní vznikla pozoruhodná publikace.
Většinu knihy tvoří snímky mrtvých, přesněji zavražděných mužů a žen, které fotografovali policisté. Fotili je z různých úhlů, většinou tak, aby byli schopni co nejpřesněji ze snímků odhalit každý detail. Většina obětí tak byla vyfocena nejméně dvakrát. Na výběr snímků z nové publikace se můžete podívat v galerii.
