Černobyl: Místo zkázy, které halí příroda kousek po kousku do zapomnění
Je to místo nejhorší jaderné havárie v historii jaderné energetiky. 26. dubna 1986 došlo při pokusu na 4. reaktoru k jeho přehřátí, protavení a výbuchu, při kterém se do ovzduší uvolnily radioaktivní látky. Tragédie, která zasáhla na desítky let, spíše stovku let, do zdraví místních obyvatel a změnila osudy celých rodin, to byl výbuch v Černobylu. Kromě toho zaplatila svoji daň také místní příroda, která postupně zahaluje město zkázy kousek po kousku do zapomnění.
Po havárii bylo 203 lidí okamžitě hospitalizováno, z nich 31 zemřelo. Mnozí z nich byli hasiči a záchranáři snažící se dostat havárii pod kontrolu, kteří nebyli plně informováni, jak nebezpečné je ozáření (z kouře). 135 000 lidí bylo z oblasti evakuováno, včetně 50 000 z blízkého města Pripjať.
Tisíce lidí, především rodičů malých dětí, opouštěly zasaženou část Ukrajiny. Chtěli pro své děti lepší život, lepší budoucnost než radioaktivní lesy a předpoklad budoucího onemocnění rakovinou. Odešla také rodina fotografa Vladimira Migutina.
„Narodil jsem se v Bělorusku v roce 1986 (tentýž rok, kdy došlo ke katastrofě v Černobylu), ve věku 5 let moje rodina opustila Sovětský svaz. Mám jasné vzpomínky na své rané dětství a chtěl jsem po letech navštívit některá místa v Minsku, vidět, jak se co změnilo, a setkat se s několika málo přáteli, kteří zůstali,“ popisuje Miguntin, jak se vlastně dostal k tomu, že navštívil Černobyl. Právě jeho přátelé mu pomohli dostat se do černobylské oblasti, kam je možno vstoupit jen na řádně vyřízenou povolenku.
Infračervené filtry, které Migutin pro své fotografie z Černobylu použil, jsou známé díky vytváření divné, strašidelné nálady na snímcích, bez ohledu na to, co zachycujete. Většina fotografů by proto nepoužila filtr na už samo o sobě strašidelném místě, jako je právě Černobyl. Přesně to však udělal Migutin a výsledek je až magický. Podívejte se v galerii:
