Unikátní fotografie indianů, kteří byli nuceni se začlenit do bělošské společnosti

Unikátní fotografie indianů, kteří byli nuceni se začlenit do bělošské společnosti Zdroj: Smithsonian Institution

Unikátní fotografie indianů, kteří byli nuceni se začlenit do bělošské společnosti
Unikátní fotografie indianů, kteří byli nuceni se začlenit do bělošské společnosti
Unikátní fotografie indianů, kteří byli nuceni se začlenit do bělošské společnosti
Unikátní fotografie indianů, kteří byli nuceni se začlenit do bělošské společnosti
Unikátní fotografie indianů, kteří byli nuceni se začlenit do bělošské společnosti
14 Fotogalerie

Přizpůsob se, nebo zemři. Unikátní fotografie indiánů, kteří byli nuceni se začlenit do bělošské společnosti

-red-

Asimilace je proces začlenění náboženské či etnické menšiny do ustavené a obecně většinové společnosti. Tento proces předpokládá ztrátu mnoha vlastností, kterými se daná menšina odlišuje. Procesem vynucené asimilace prošli v období mezi roky 1790 až 1920 i příslušníci severoamerických indiánských kmenů.

Prvními, kteří „poběloštění“ původních obyvatel Severní ameriky navrhli, byli George Washington a Henry Knox. Z jejich myšlenek vzešel později v roce 1887 takzvaný Dawesův zákon, na jehož základě přestaly být indiánské kmeny právními subjekty a vlastníky půdy v rezervacích. Území rezervací byla rozdělena mezi jednotlivé členy kmene, přičemž každý obdržel pozemek o rozloze 160 akrů. Zbytek území byl rozdělen mezi bělošské zájemce.

Podle Dawesova zákona byli Indiáni sice formálně zrovnoprávněni s bílými obyvateli, přesto přišli o pozemky v rozloze přibližně 90 milionů akrů. Zákon byl zároveň formulován tak, aby domorodé obyvatelstvo k začlenění „povzbuzoval“. Výměnou za vzdání se etnické identity měli jednotliví příslušníci dostat již zmíněnou půdu a také občanství a vzdělání.

Zároveň však museli Indiáni opustit i další své tradice. Byli nuceni chodit do kostela, mluvit pouze anglicky a místo svého tradičního oblečení nosit stejný oděv jako ostatní společnost. Vzdát se museli i svých jmen a přijmout jména anglická.

Následující portréty, pořízené fotografy Smithsonova institutu na počátku 20. století, nabízí jedinečný pohled na asimilační proces ve Spojených státech.