Péro nesmí být delší než 16 centimetrů aneb 9 věcí, které nevíte o sokolech
Nedávno skončil v Praze XVI. všesokolský slet. Zapojilo se do něj na 20 tisíc účastníků, sletové akce navštívilo 50 tisíc diváků. O velké popularitě sokolského cvičení svědčí také 2 259 000 diváků, kteří sledovali televizní přenosy.
1. Ve třicátých letech vznikla sokolská organizace na Kapverdách, tehdy portugalské kolonii. Měla přes 2000 členů a byla poměrně významnou místní institucí. Její zakladatel si o Sokole přečetl v anglických novinách a oslovila ho jak sokolská organizovanost, schopnost spojovat společnost i důraz na fyzický i duchovní rozvoj osobnosti, tak i historie boje za národní věc a odpor proti rakouské nadvládě, v čemž viděl paralelu s tehdejší kapverdskou situací.
2. V roce 1948, před tím, než se ho komunistům podařilo zlikvidovat, měl Sokol až milion členů.
3. První zlatou medaili z olympijských her pro Československo získal v roce 1924 na OH v Paříži sokol Bedřich Šupčík ve šplhu na laně bez přírazu.
4. První sokolovna byla postavena v roce 1863 na rohu dnešní Žitné a Sokolské ulice v Praze a dodnes se v ní sportuje.
5. K sokolům patřila velká část spolupracovníků českých parašutistů chystajících atentát na Reinharda Heydricha.
6. Nejúspěšnější ruský fotbalový klub Spartak Moskva vznikl jako sokolská jednota – až do roku 1922 se jmenoval RGO Sokol Moskva.
7. Mezi sokoly patřily kromě sportovců i významné české osobnosti – například prezidenti T. G. Masaryk i Eduard Beneš, starosta Prahy Jan Podlipný, dnes například Zdeněk Svěrák.
8. Dnes má Sokol 160 tisíc členů, z toho dvě třetiny jsou mladší 26 let. V žádném případě to tedy není organizace babiček a dědečků.
9. Pero v sokolské čapce nesmí být delší než 16 centimentrů. Toto rozhodnutí padlo hned v počátcích existence spolku, když někteří členové nezdravě zápolili v délce charakteristické okrasy sokolského kroje.
