Erotika bez nahoty: Takhle kdysi vypadaly extravagantní tanečnice v pánských klubech
Mnoho lidí si představuje vystoupení burlesky jako laciný striptýz, ale profesionální tanečnice tohoto žánru tvrdí, že představení nesmí nikdy sklouznout k oplzlosti. V předminulém století tomu tak nebylo už vůbec. Vystoupení vždy měla erotický nádech, ale kořeny burleskních technik sahají hluboko do minulosti.
Burleskní postupy používali již někteří antičtí autoři komedií, později je rozvíjeli autoři jako Carlo Goldoni či proslulý Moliére. Uplatnily se i v opeře a operetě. Původně se jednalo o literárně-dramatický nebo hudebně-dramatický žánr, který se snaží něco zesměšnit, zlehčit. Pro dosažení záměru se však autoři nebránili ani pokleslejším prostředkům.
Humor byl hlavní složkou burleskních vystoupení i v 19. století, i když nelze popřít, že velkým lákadlem byly i spoře a extravagantně oděné ženy. Pod název burleska ale ještě tehdy patřilo mnohem širší spektrum komických dramatických vystoupení, včetně těch nehudebních. Mnozí považovali tento žánr za to nejnižší z umění, pokud vůbec. Je pravda, že burlesky bavily převážně nižší a střední vrstvy. V představeních účinkující často zesměšňovali zvyky bohatších tříd a jejich „vysoké umění“.
