Před 140 lety se narodil Oswald Spengler. Filozof, který obdivoval Mussoliniho a nesnášel Hitlera
Svérázný spisovatel je autorem knihy Zánik Západu, dílo ho katapultovalo mezi německou smetánku. Svého času v něm našel zalíbení budoucí kancléř Adolf Hitler. S tím se však Spengler nesmířil a od nacismu se distancoval. Těsně před svou smrtí dokonce předpověděl zkázu Třetí říše.
Jeho životní příběh začal 29. května 1880, kdy se narodil do rodiny poštovního úředníka. Spenglerův otec byl znám svým odporem k intelektuálům, tento názor se snažil vnutit i synovi. Mladík ale začal studovat na gymnáziu, kde na něj silně zapůsobilo dílo Friedricha Nietzscheho. Další kroky směřovaly na univerzitu v Mnichově a Berlíně. Spengler se vedle filozofie věnoval také matematice a biologii.
Zánik Západu, vzestup Spenglera
V předválečném období pracoval jako učitel v Hamburku, poté se přestěhoval do milovaného Mnichova. V téže době započala práce na knize Zánik Západu. Do cesty se postavila první světová válka, Spengler nemusel na frontu jen díky chatrnému zdraví. První část jedné z nejdůležitějších filozofických knih 20. století vyšla v létě 1918. Druhý díl následoval o čtyři roky později.
Spengler se ocitl v centru dění. V knize přirovnal lidskou kulturu k živým organismům. Ty mají nějaký začátek a pomalu sílí až dosáhnou vrcholu, poté zákonitě zemřou. Svoje myšlenky demonstroval na zaniklých impériích, rovněž odsoudil představu, že západní svět bude vzkvétat věčně. Ve své knize psal o jakési inspiraci, „odumřelou“ kulturu využije jiná, která bude sílit. Podobně jako tomu bylo v případě západní civilizace, která čerpala ze zaniklých kultur.
Kniha byla napsána v době, kdy se Německou sbíralo z povalečného marastu. Spengler přemýšlel, jaká by měla být budoucnost jeho vlasti. Klonil se k názoru pruského socialismu společně se silným diktátorem v čele. Jako ideální příklad používal Benita Mussoliniho, kterého zároveň ostře kritizoval za jeho výboje do Afriky.
Mussolini jako vzor
Filozofův život se změnil v roce 1933, kdy se stal Adolf Hitler kancléřem. V předchozích letech nacisté Spenglera vyzdvihovali, protože se jim líbila jeho myšlenka s jediným vůdcem v čele. Stranou nezůstala ani spisovatelova slova na adresu Židů, ve svých tezích pracoval s tím, že do západní kultury nezapadají. Hitler si vše přebral po svém a doufal, že Spenglera přetáhne na svou stranu.
Akademik ale nesouhlasil a veřejně Hitlera kritizoval, za což si vysloužil několik výstrah. Existují důkazy, že Joseph Goebbels chtěl využít Spenglera k propagandě. Filozof to odmítl a v roce 1933 napsal knihu Léta rozhodování, kde se výrazně vymezil proti nacismu. Rázem se stal Hitlerovým nepřítelem.
Spengler žil ve své mnichovské vile, v závěru života začal číst západní literární klasiky. Věnoval se také sbírání různých starověkých zbraní. Těsně před svou smrtí adresoval psaní Hansi Frankovi, jednomu z pohlavárů NSDAP. „Do deseti let nebude Třetí říše existovat,“ stálo v dopise. Spengler odešel v pravý čas, nacisté by ho jistě zatkli nebo využili k propagandě. Zemřel na masivní infarkt v pětapadesáti letech.
