Razantní zásah: Pravé neštovice si roku 1881 v Sydney moc neškrtly
V devatenáctém století už si lidé uvědomovali, že nemoci a následné epidemie asi nezpůsobuje zkažený vzduch. Když proto parník přivezl do přístavu v Sydney v roce 1881 pravé neštovice, lékaři a úředníci zabývající se veřejným zdravím zakročili s karanténním plánem. Sydney se pyšnila karanténní stanicí u útesů North Head na severu sydneyského přístavu. Do jaké míry se nakonec podařilo šíření neštovic zabránit?
Původcem nemoci, která ještě během 20. století měla na svědomí stovky milionů životů, je virus variola. Pravé neštovice si mezi sebou lidé předávali kapénkami nebo tělními tekutinami. První příznaky choroby byly celkem nicneříkající – člověk dostal horečku, byl unavený, trápily ho potíže při trávení a bolesti hlavy. Že je zle, bylo jasné ve chvíli, kdy se objevila typická vyrážka. Zdánlivě nevinné zarudlé skvrnky přecházely do puchýřků naplněných hnisavou tekutinou. Prvním zasaženým místem býval obličej. Někdy mohly být projevy také vnitřní krvácení a selhání orgánů. Díky vakcinaci jsou dnes pravé neštovice považovány za vymýcené.
Příchod neštovic do Sydney v roce 1881 je velmi detailně zdokumentovaný. Z Hongkongu 29. dubna dorazil do sydneyského zálivu Port Jackson parník Brisbane dovážející olej, čaj, doutníky nebo opium. Na jeho palubě bylo 106 Číňanů. Během třítýdenní plavby se na palubě objevil jeden případ nákazy neštovicemi. Brisbane zamířil rovnou do sydneyské karanténní stanice North Head, jak bylo zvykem u lodí s imigranty. Oběť a její okolí se přesunuly na nemocniční loď Faraway a zbytek lidí z Brisbanu musel v parníku počkat několik týdnů, dokud zdravotník nezaručil, že jsou všichni bez nákazy.
Neštovicím ale ještě nebyl konec. O tři týdny později se objevila horečka a vyrážka u dcery čínského obchodníka jménem On Chong. V této chvíli se stalo několik přešlapů. Hlavou zdravotnictví byl doktor Haynes G. Alleyne, který poslal na kontrolu obchodníkovy dcery jednoho podřízeného lékaře. Nebylo jasné, zda jde o neštovice. Lékař chodil kontrolovat nemocnou opakovaně a mezitím bez omezení chodil po městě. I přes podezření na neštovice byla karanténa nařízená až po několika váhavých dnech.
Jak postupovaly týdny, po městě vyvstávaly další a další případy neštovic. Zpráva o nebezpečné nemoci se začala po městě šířit a lidé začali být podezřívaví. Policie obdržela nesčetné množství zpráv, že kdosi zahlédl někoho nakaženého. Velmi podezřele působila například skupinka Číňanů, kteří se zřetelnou vyrážkou donesli do skladiště ve Waterloo pod rouškou tmy podivný balík připomínající lidské tělo. Skladiště se ocitlo v karanténě. Teprve v tomto okamžiku začala jednat vláda. Rozhodla, že do karanténní stanice v North Head budou deportovaní všichni nakažení i jejich kontakty. Zajištěná byla také přeprava rizikových osob v dostavnících a parnících.
Hlavním dozorcem v North Head byl muž jménem Caroll, pod jehož vedením nemocní s neštovicemi zažívali vskutku neradostné časy. Dozorce byl pro svou funkci naprosto nekompetentní. Nakažení, jejich rodiny, a dokonce lékaři, kteří se o ně měli starat, se setkali s naprostým opovržením a ponižujícím zacházením. V North Head nedostali čisté ručníky, povlečení, mýdlo ani léky. Když příběhy z karanténní stanice začaly prosakovat na veřejnost, musela zasáhnout Královská komise a sesadit Carolla. O dozorcově nepřipravenosti čelit situaci v North Head kupodivu šéf zdravotnictví Alleyne věděl, ale nezasáhl.
Přes neuspokojivé vedení karanténní stanice se v Sydney podařilo zamezit rozsáhlé epidemii. Pilíři povzbudivého vývoje byly včasná izolace nakažených a karanténa rizikových. Významnou roli sehrála také vakcinace. Mezi nejzávažnější mezery protiepidemického plánu pak patřil kromě dozorce Carolla nedostatek séra s kravskými neštovicemi, které bylo potřebné pro lidskou vakcínu. Okolo očkování se tehdy strhla vášnivá debata a objevily se obavy, že způsobuje celou řadu jiných onemocnění. Existovaly už přitom důkazy z Británie, že vakcína je efektivní.
Zajímavým dozvukem přítomnosti neštovic byla nevraživost, která se v Austrálii zvedla proti čínským přistěhovalcům. Lobbistům za omezení čínské imigrace se náramně hodilo, že první obětí neštovic byla dcera čínského obchodníka. Místní čínská komunita byla nuceně proočkovaná a čínské osady pravidelně navštěvovala inspekce. Nikdo se nezaobíral faktem, že neštovice se vyskytovaly v té době třeba také v Evropě a mohly se do Austrálie dostat odtamtud.
V Sydney se tehdy během devíti měsíců nakazilo neštovicemi 154 lidí a zemřelo asi 25 % nakažených. Nekontrolované epidemii se podařilo zabránit. Ze situace dokonce vyplynulo několik pozitivních důsledků. Vznikla rada pro zdraví, která se nadále zabývala špatnými životními podmínkami a hygienou. V městské části Little Bay navíc vznikla nemocnice specializovaná na infekční nemoci. Fungovala dalších sto let.
