Dusnou atmosféru ve Velkém sále pražské Lucerny rozptýlila vřelost, s jakou diváci hvězdu přivítali

Dusnou atmosféru ve Velkém sále pražské Lucerny rozptýlila vřelost, s jakou diváci hvězdu přivítali Zdroj: Miroslav Zajíc / Corbis / Getty Images

Článek z časopisu Květy
Ella Fitzgeraldová po příletu na ruzyňské letiště. Po její pravici manažer Norman Granz.
Ella Fitzgeraldová v Lucerně, 27. 6. 1969
Ella v Lucerně
4 Fotogalerie

Ella Fitzgeraldová v Praze: Fiasko, které skončilo happy endem

Michal Bystrov

Od velkého průšvihu k dojatému loučení. Tak by se dal shrnout dvoudenní pobyt „božské Elly“ v Československu na konci června 1969. Zpěvačka Ella Fitzgeraldová (25. 4. 1917–15. 6. 1996) přiletěla do Prahy necelý rok po vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Její dvě vystoupení patřila k posledním radostem, které si zdejší milovníci amerického jazzu mohli dopřát.

V létě roku 1969 bylo Elle Jane Fitzgeraldové dvaapadesát let. Už natočila všech osm základních Zpěvníků (Song Books), jimiž se bavila i trápila stejný počet roků u společnosti Verve pod vedením svého impresária a kreativního producenta Normana Granze. Tyto albové komplety jí zajistily nehynoucí slávu a učinily z ní kulturní ikonu. „Fitzgeraldová udělala něco tak výjimečného jako Elvis, když se jal prozkoumávat afroamerický soul,“ napsali o projektu v deníku New York Times. „Považte: černoška zpívající širokému publiku, sestávajícímu převážně z bílých křesťanů, moderní umělé skladby, které často složili imigranti židovského původu.“

Osamělá žena

V roce 1965 nahrála Ella Fitz­geraldová druhé album s Dukem Ellingtonem a éru strávenou u Granzo­va newyorského labelu Verve zakončila elpíčkem Whisper Not. Následovalo její první, gospelově laděné album pro Capitol Records, vydání dodnes populární vánoční desky a příprava nezvyklého alba hudebních směsí 30 By Ella. V devětašedesátém roce se zpěvačka dopustila podobného úletu jako její kamarád Louis Armstrong – natočila desku Misty Blue ve stylu country! Pestrá spolupráce s Capitolem tímhle skončila a Fitzgeraldová se svě­řila do rukou mladého producenta Richarda Perryho, jenž s jazzovou legendou, přicházející do citlivého věku, natočil album nazvané jedno­duše – Ella. Nadžánrová kolekce obsahovala písničky Beatles či Randyho Newmana. Právě na vlně této nahrávky dorazila ­Fitzgeraldová v červnu 1969 do Prahy.

V té době se už pokorně vracela pod křídla zkušeného Normana Granze, o němž bude ještě vícekrát řeč, a nechávala se jím vést jak po stránce umělecké, tak z hlediska koncertní produkce. Norman Granz, syn židovských přistěhovalců, od roku 1952 vyvážel do Evropy ty největší hvězdy amerického jazzu a swingu v rámci koncertní série Jazz At The Philharmonic. Granzova druhá manželka byla bývalá německá letuška Hannelore, na starém kontinentě ztratila srdce i sama Ella, jež v evropských zemích často vystupovala. – V roce 1961 si začala s jedním Dánem, švarným modrookým blonďákem od aerolinek. Usadila se s ním v Klampenborgu poblíž Kodaně, po roce se s ním rozešla, ale do domu na kodaňském předměstí se ještě nějaký čas vracela. Dokonce zvažovala, že v Dánsku otevře jazzový klub.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!