Úspěchy, jizvy a muži Adiny Mandlové
Jmenovala se Jarmila Anna Františka Marie Mandlová, ale používala i jména Lil Adina nebo Jarmila Pearson. Během svého života zažila prvorepubliková herečka Adina Mandlová řadu peripetií a vyzkoušela si, jak je sláva pomíjivá. Ve 30. letech platila za československý sex symbol. Po válce byl s jejím jménem spojován pojem kolaborace. I proto emigrovala do Velké Británie. Procestovala několik zemí, poté se vrátila do Čech, kde 16. června 1991 zemřela.
Adina Mandlová vyrůstala v rodině mladoboleslavského inspektora státních drah. Otec ji rozmazloval, jak jen to šlo, byla totiž jeho holčička. Po tatínkově smrti se její život zhoršil. Rodině se nedostávalo peněz a doma se střídali pochybní otčímové. Jeden z nich měl údajně Mandlovou sexuálně zneužít.
Na Hitlerově straně?
Dva roky studovala v Paříži, ale pak propadla herectví. V šestnácti letech neplánovaně otěhotněla a musela podstoupit interrupci. Následně se seznámila s Hugo Haasem a získala tak mimojiné spoustu nových kontaktů. Pohledná blondýnka se tak poprvé ocitla před kamerou.
Ve 30. letech natáčela jeden film za druhým. Kvalita byla různá, pravdou je, že v roce 1939 obdržela Svatováclavskou cenu ministra průmyslu, obchodu a živnosti za snímek Kristian. V témže období potkala Freda Scheiner-Svítila, který ji ale nakonec opustil, a herečka se poprvé pokusila o sebevraždu.
V protektorátu žila téměř bezstarostně, což bylo trnem v oku ztrápeným spoluobčanům. Začalo se mluvit o její náklonnosti k nacistům. Nic na tom nezměnilo ani manželství s levicově orientovaným malířem Zdeňkem Tůmou, který po ročním vztahu zvolil dobrovolný odchod ze světa. Mandlová v roce 1943 natočila německý film, snímek jí do budoucna nepříjemně zavařil. Místo ceny si za něj vysloužila obvinění z kolaborantství.
Milovaný Ben
V závěru války navázala milostný vztah s hercem Vladimírem Šmeralem, páru se narodila mrtvá holčička. Sám Šmeral později skončil v koncentračním táboře a po osvobození se od Mandlové distancoval. Po pádu nacistického režimu byla herečka zatčena a souzena. Přitížily jí četné styky s německými politiky. Nakonec byla pro nedostatek důkazů propuštěna. Mandlová se rozhodla pro emigraci.
Do Velké Británie odešla s Josefem Kočvárkem, krátce nato se rozešli. V Anglii se herečce příliš nedařilo, zahrála si pouze v několika málo projektech. Během angažmá v jednom z britských divadel narazila na solventního podnikatele, ale vztah netrval dlouho. Ze stříbrného plátna nakonec zcela zmizela, protože do Spojeného království dorazily informace o domnělé kolaboraci.
Začátkem 50. let přišlo osudné seznámení s Benem Pearsonem, podnikatelem a homosexuálním módním návrhářem, s nímž Mandlová vydržela nejdéle ze svých partnerů. Po neúspěšné návštěvě Československa cestovala. „Procestovali jsme půlku světa, ale všude to na nás bylo drahé,“ napsala ve svých memoárech Mandlová. O Velikonocích 1966 odletěl pár na Maltu.
Tichý návrat někdejší hvězdy
Nejprve se jim tam nelíbilo, ale postupem času si ostrov získal srdce obou manželů. Koupili si 250 let starý domek se zahradou. Zrenovovali ho a po půl roce se na Maltu přestěhovali natrvalo. „Promluvila jsem třeba jen deset vět denně,“ vzpomínala po letech. Ostatně paměti, které poprvé vyšly v roce 1977, napsala právě na ostrově. V tamních křivolakých uličkách lze také nalézt pamětní desku, která upozorňuje na dům, kde Mandlová bydlela.
Deset let nato museli ostrov opustit, protože Malta se změnila v republiku a toto rozhodnutí šlo ruku v ruce s ekonomickými a hospodářskými změnami. Mandlová zamířila do Toronta, kde jí aktivně pomáhal Josef Škvorecký s manželkou. Její konec předznamenala smrt milovaného Bena, který zemřel v roce 1990.
Mezitím v Československu zkolaboval komunistický režim, a tak se Mandlová rozhodla pro návrat. Bydlela u kamarádů a přátel, začala pracovat na dokumentu o svém životě. To už ale nestihla, zemřela v příbramské nemocnici ve věku 81 let. Její nečekaná smrt zaskočila i Ondreje Suchého, který vznik dokumentu inicioval.
Ještě před svou smrtí oznámila, že nechce mít obřad ani hrob. Adina Mandlová, hvězda první republiky, byla rozptýlena vedle krematoria v Blatné.
