Topmanažer Lucky Luciano: Před 90 lety se americká mafie změnila v obchodní korporaci

Zhruba před 200 lety objevili neapolští policisté písemné stanovy zločinecké organizace, pro niž se podle hlavního zdroje příjmu z her a sázek vžilo označení camorra. Pojem mafie se začal skloňovat po roce 1838.

Na začátku devadesátých let devatenáctého století, zhruba v době, kdy Antonín Dvořák v New Yorku hledal tvář hudby dynamického národa a skládal slavnou Symfonii č. 9 e moll, se o kulturní obohacení Spojených států postarala i primárně ekonomická migrace z jihu Itálie. Zdaleka nešlo jen o kumštýře. V říjnu 1890 už se mafiáni románského původu odvážili vraždy na neworleanském policejním řediteli, a když soud nevynesl pobouřenou veřejností očekávané přísné rozsudky, zaútočil dav Američanů na věznici. Jedenáctku obviněných zlynčoval k smrti.

Útok na vysokého činitele bezpečnostního aparátu přitom patřil k ojedinělým excesům. Italští mafiáni se totiž především věnovali svým krajanům, které unášeli, vraždili, vydírali a vybírali od nich výpalné.

Netušené pole působnosti se orga­nizovanému zločinu otevřelo 17. ledna 1920, s počátkem účinnosti 18. dodatku Ústavy USA, zavádějícího prohibici. Dobový hospodářský boom nové globální velmoci, která svoji pozici upevnila vítězstvím v první světové válce, přitahoval jako magnet další vlny imigrantů. K odchodu z Itálie je pobízela nejen ekonomická situace, ale také účinné protimafiánské tažení Mussoliniho fašistů. Cesare Mori, „Železný prefekt“ Palerma, se na zákonnost použitých prostředků neohlížel a v období 1925–1929 dosáhl – kromě 11 000 zatčení – také exodu valné části zbývajících mafiánů. Jejich nejčastější cílovou destinací se stalo Chicago i další americká velkoměsta, především New York. Tam kolem roku 1920 žilo již skoro milión italských přistěhovalců, jejichž bandy ovládaly čtvrti Little Italy, East Harlem či Williamsburg. Židovští rivalové měli pod palcem Lower East Side, Irové zase manhattanský West Side.