Moderní dějiny Afghánistánu jsou téměř stále jenom válka, míru si země moc neužila
Afghánistán patří mezi země, kde se s několika výjimkami válčí už několik desetiletí. Proč? Na to odpovídá studium rozhodujících událostí jeho moderních dějin.
17. 7. 1973
Skupina mladých důstojníků svrhla krále Záhira Šáha, vládnoucího od roku 1933, a předala vládu expremiérovi a členu královské rodiny Muhammadu Dáúdovi Chánu.
27. 4. 1978
Dáúdův republikánský režim svrhl Revoluční výbor ozbrojených sil, spojený s marxistickou Lidovou demokratickou stranou Afghánistánu (LDSA). Dáúd při převratu přišel spolu se 17 členy rodiny o život. V čele Revoluční rady stanul politik a spisovatel Núr Mohammad Tarakí. Novou vládu okamžitě uznal Sovětský svaz. Proti marxistickému režimu, naprosto cizímu většině vesměs negramotného obyvatelstva, vyznávajícího sunnitský islám (kromě desetiprocentní menšiny Hazárů, kteří jsou ší’ité), a společnosti založené na kmenových principech, vznikl silný odpor. Různé skupiny za několik měsíců ovládly skoro celý západní, východní a střední Afghánistán a ohrozily jeho metropoli – Kábul.
14. 9. 1979
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
