Ida Lewisová: Hrdinná záchranářka z majáku, kterou ze služby vysvobodila až smrt
V přístavu města Newport ležícího v nejmenším americkém státě Rhode Island stojí malý maják pojmenovaný po Idě Lewisové. Tato obdivuhodná žena tu jako jeho strážkyně strávila víc než padesát let a během své služby zachránila bezpočet lidí před utonutím. Mnozí o ní dodnes mluví jako o jedné z nejstatečnějších Američanek všech dob.
Narodila se roku 1842 jako druhé ze čtyř dětí kapitána Hosea Lewise z Revenue-Marine. Když jí bylo 13 let, přestěhovali se do nedalekého Lime Rocku, kde její otec převzal službu strážce majáku. Původně se mu říkalo Lime Rock Lighthouse a šlo o čtvercovou žulovou věž vybavenou Fresnelovou čočkou šestého řádu a olejovou lampou.
Fresnelova čočka byla vyvinuta roku 1822 právě pro osvětlení majáků. Až do 18. století byl „maják“ klasická olejová lampa s nízkou světelností. Koncem 18. století dosah světla zlepšilo kovové parabolické zrcadlo umístěné za plamenem lampy a Fresnelův vynález zvýšil účinnost až k 80 %. Viditelnost rázem překonala desítky kilometrů. Otáčivé soustavy Fresnelových čoček a zrcadel navíc vysílají charakteristickou frekvenci záblesků různých barev, podle nichž lze maják podle námořní mapy identifikovat.
Tvrdá služba, sladká odměna
Necelé čtyři měsíce poté, co se rodina přestěhovala do nového domu na nábřeží v Lime Rock, dostal Idin otec mrtvici, po které zůstal invalidní. Ona a její bratři si tak museli rozdělit celou řadu úkolů a práce kolem chodu majáku. Dvakrát denně plnili lampu olejem, jednou při západu slunce a znovu o půlnoci, ořezávali knot, leštili uhlíky z reflektorů a za úsvitu zhasínali světlo. Jelikož už v patnácti uměla Ida dobře veslovat, vozila z města lodí zásoby jídla a dopravovala své mladší sourozence do školy. Ve městě Newport se brzy proslavila také jako nejlepší plavkyně.
Víc než 20 let pomáhala Ida udržovat světlo majáku jen jako prodloužená ruka rodiny. Až v roce 1879 konečně obdržela oficiální povolení stát se jeho strážkyní, a to s velkorysým platem 750 $ ročně. Brzy se tak stala nejlépe placeným strážcem majáku ve Státech, a to především díky příplatku za služby přesahující rámec jejích povinností.
Poslání zachraňovat
Poprvé zachránila tonoucí, když jí bylo pouhých 12 let. Tehdy vytáhla z vody čtyři muže, kterým se převrhla loď. Skutek, který jí zaručil slávu a uznání, přišel ale až roku 1869. Tehdy její matka zahlédla z okna převrácenou loď. Byla noc, venku řádila zimní bouře a na moři se zmítalo plavidlo se dvěma tonoucími. Ida vyskočila z postele, a aniž by se oblékla nebo obula, běžela k majákové lodi. Když doveslovala ke dvěma vojákům, jeden z nich pronesl překvapeně a plný zklamání. „Je to jen dívka.“ V ten moment ho ale ona „dívka“ popadla za vlasy a vtáhla do své lodi.
Zpráva o jejím hrdinském činnu se brzy rozkřikla po celém městě a šířila se dál. Psalo se o ní v New-York Tribune, Harper's Weekly i Leslie's magazine. Asociace pro záchranu lidských životů jí zaslala stříbrnou medaili a v Newportu se v Den nezávislosti konal průvod, po kterém následovalo slavnostní odhalení pamětní lodi, mahagonové veslice s červenými sametovými polštáři a pozlacenými veslovými zámky věnované Idě.
Zrození celebrity
V roce 1881 jí byla od vlády Spojených států udělena vzácná zlatá medaile za záchranu života.
Během 54 let strávených na Lime Rocku se jí připisuje záchrana 18 životů, ačkoli neoficiální zprávy naznačují, že jejich počet je mnohem vyšší. Ještě ve svých 63 letech zachránila ženu, která spadla z lodi přes palubu.
Během svého života byla Lewisová označována za „nejstatečnější ženu v Americe“ a její činy byly podrobně popsány v národním tisku. Na ostrov ji přišly poděkovat nebo se s ní vyfotit tisíce lidí. Za jediné léto jich Idin otec napočítal na devět tisíc. Dostávala také četné dary, dopisy, a dokonce i návrhy ke sňatku.
Ida Lewis se ale vdávat nechtěla. Milovala svůj maják. Nikdy jej neopustila, a když roku 1911 zemřela na následky mrtvice, její bratr Rudolph řekl: „To je jediný možný způsob, jakým odsud mohla odejít; nikdy se nechtěla s majákem rozloučit, dokud ji odsud neodnesou přímo do hrobu.“
V roce 1924 změnili zákonodárci Rhode Island název Lime Rock na Ida Lewis Rock. O tři roky později byl však její milovaný maják zautomatizován a nakonec v roce 1963 zcela deaktivován.
