Nikola Tesla byl zamilovaný do holubice, měl fobii z broskví a žil v hotelích, které neplatil
Málokterý vědec vzbuzuje takové emoce jako Nikola Tesla. Původem Srb, který měl v Americe našlápnuto stát se jedním z nejbohatších lidí světa, ale dobrovolně si zvolil jinou cestu – chrlil ze sebe vizionářské nápady, které neuměl, nebo ani nechtěl zpeněžit, a přitom díky nim dnes fungují takové fenomény jako rádio, televize, dálkové ovládání, mobilní telefony nebo samořiditelná auta. Byl to podivín, který se štítil lidí, byl zamilovaný do holubice, přesto jej mnozí dodnes považují za největšího génia všech dob.
Životopis proslulého fyzika, elektrotechnika a vynálezce Nikoly Tesly může sloužit jako názorný příklad toho, že genialita se automaticky nepojí s bohatstvím a životním štěstím. Své přelomové vynálezy neuměl dobře zpeněžit, zadlužoval se a občas také důvěřoval nesprávným lidem, mezi které patřil i Thomas Alva Edison, zastánce stejnosměrného proudu, který později zasvětil velkou část života zesměšňování a diskreditaci Teslových myšlenek a objevů.
Měl 188 centimetrů a jen 63 kilogramů, takže vypadal poněkud rachiticky. Byl to totální workoholik. Spánek byl pro něj ztrátou času, pořád bádal. V největších zápřazích nespal i tři dny v kuse. Poté sice kolaboval, ale jeho pomocníci na to byli už zvyklí, takže jakmile ho vzkřísili, ihned se zase hnal do práce. Ani ženy tím pádem neobletoval, a už vůbec ho nelákala představa manželství – musel by se věnovat ženě, což by ho obíralo o čas na bádání.
Nakonec si patentoval přes 300 vynálezů, kterými pokryl snad všechny oblasti moderní elektrotechniky, ale všeobecné uznání se mu nedostalo. Za bezdrátový telegraf (který Tesla prokazatelně vynalezl o dva roky dříve) dostal Nobelovu cenu Ital Marconi, v roce 1915 se v tisku objevila informace, že tentokrát už bude laureátem Nikola Tesla, spolu se svým úhlavním nepřítelem Edisonem. Ve skutečnosti však cenu dostal někdo úplně jiný, a tiskem zase běžely zprávy, že Tesla odmítl cenu převzít, protože s Edisonem nechtěl mít nic společného.
V druhé půlce kariéry byl už brán za pološíleného fakíra, přesto vymyslel různé – z tehdejšího pohledu sci-fi – věci, například takzvaný „Paprsek smrti“. Co to bylo, a jak Teslův životní příběh skončil, si můžete pustit v další epizodě Životů slavných v úvodu článku. A pokud vás zajímají osudy dalších mužů a žen, kteří se zapsali do historie, sledujte je na internetové televizi Mall.tv zde.
