Orel přistál! Podívejte se na příběh muže, který před 53 lety splnil odvěký sen lidstva
Jméno Neil Armstrong zná snad každý. O prvním muži na Měsíci se už přes padesát let učí děti ve škole a úspěch mise Apollo 11 je dodnes považován za malý zázrak. Když 20. července 1969 dosedl lunární modul Eagle na povrch, pronesl Armstrong svoji legendární větu – je to malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo. Významný posun vpřed ale mise představovala i pro samotné Spojené státy, které se v té době už více než dekádu přetlačovaly se Sovětským svazem o dobývání vesmíru. A zatímco do této chvíle byli Američané jednoznačně pozadu, Apollo 11 udělalo z USA vesmírnou velmoc. A z Armstronga celebritu hollywoodských rozměrů – přestože on sám si slávu příliš neužíval.
Přitom chybělo jen málo a Neil Armstrong se vůbec nemusel k Národnímu úřadu pro letectví a vesmír, známému pod zkratkou NASA, dostat. Jeho přihláška totiž dorazila týden po uzávěrce. Naštěstí si toho všiml jeho bývalý kolega Dick Day, který z vlastní zkušenosti věděl, jak velikou posilou by mohl Armstrong být. Opožděnou obálku tedy včas přihodil k ostatním žádostem a v září roku 1963 byl jeho přítel přijat do programu Gemini, který měl za úkol natrénovat vše potřebné pro přistání na Měsíci.
A přestože být astronautem NASA byla elitní pozice, o které si mnoho jiných mohlo jen nechat zdát, práce to byla nebezpečná a Armstrongova rodina tím do značné míry trpěla. Už v roce 1962 totiž se ženou Janet přišli o dvouletou dcerku Karen, která umřela na nádor na mozku. A teď navíc hrozilo, že by se ani Neil nemusel z některé z misí vrátit, a že by Janet zůstala na dva syny sama. Asi nejvyhrocenější moment nastal v roce 1966, kdy se Armstrong účastnil letu Gemini 8. V jednom okamžiku se modul začal nekontrolovatelně točit a oba piloti byli na prahu bezvědomí. Nakonec ale vše dopadlo dobře, i když misi zhatil předčasný návrat.
Na perné chvilky byl ale Armstrong zvyklý už z dob, kdy jako pilot testoval nejrůznější stroje a upozorňoval na technické závady. Příkladem může být jeho zážitek s letounem X15 z dubna 1962, kdy se stroj – něco mezi letadlem a kosmickou raketou – dostal do výšky 63 kilometrů. Během klesání se ale odrazil od atmosféry a nekontrolovatelně se řítil rychlostí asi míli za vteřinu. Nakonec se mu podařilo přistát, jen o kousek však minul Národní park Joshua Tree.
Pokud se chcete dozvědět více o životě Neila Armstronga, jeho vesmírných misích nebo o samotném přistání na Měsíci, pusťte si další epizodu ze série Životy slavných v úvodu článku!
