Kdo prolil nejvíc krve? Podíl evropských zemí na válečných ztrátách v průběhu historie
V minulých dnech jsme přinesli přehled padlých a zemřelých vojáků Ruska, SSSR a poté opět Ruska za dlouhé období od severské války se Švédskem v letech 1700 až 1721 až po konec minulého, pro tyto země vůbec nejkrvavějšího století. Pro srovnání stojí za to uvést podobný přehled týkající se evropských zemí a zahrnující období od 18. století do vypuknutí druhé světové války.
Jeho autorem je i mezinárodně uznávaný sovětský demograf Boris Cezarevič Urlanis a pochází z jeho historicko-statistické studie Války a evropské obyvatelstvo, vydané roku 1963 v Našem vojsku v českém překladu. Dodnes zůstává – i přes nevyhnutelné dílčí nedostatky – ojedinělou studnicí poznání na zejména u nás málo probádané téma. Snad se alespoň někteří ctění čtenáři v této bouřlivé a krajně nejisté době rádi seznámí s výsledky jeho bádání.
Padlí a zemřelí vojáci ve válkách podle jednotlivých zemí a století
| Země | XVIII. stol. | XIX. stol. | XX. (do roku 1939) |
| Rusko (SSSR) | 683 000 | 1 164 000 | 2 662 000 |
| Francie | 1 473 000 | 1 652 000 | 1 333 000 |
| Rakousko-Uhersko* | 741 000 | 388 000 | 1 100 000 |
| Německo | 434 000 | 460 000 | 2 040 000 |
| Británie | 551 000 | 378 000 | 742 000 |
| Španělsko | 259 000 | 558 000 | 450 000 |
| Turecko | 620 000** | 444 000 | 963 000 |
| Itálie | 75 000 | 178 000 | 589 000 |
| Nizozemsko | 118 000 | 30 000 | – |
| Švédsko | 175 000 | 15 000 | – |
| Polsko | 53 000 | 86 000 | –*** |
| Balkánské země (kromě Turecka) | –**** | –**** | 791 000 |
| Ostatní evropské země | 50 000 | 141 000 | 45 000 |
| Úhrnem | 5 232 000 | 5 494 000 | 10 715 000 |
*Do roku 1867 Rakouská říše.
**Včetně ztrát balkánských zemí v tureckém područí.
***Ztráty Polska jsou zahrnuty do ztrát Ruska (SSSR), Německa a Rakousko-Uherska.
****Ztráty balkánských zemí jsou zahrnuty do ztrát Turecka.
Pokles obětí
Při porovnávání ztrát v 19. století s 18. je vidět nápadný pokles počtu obětí válek v Rakousku a Uhersku, Turecku a ve Švédsku. Všechny tyto země hrály ve válečných konfliktech 18. století velkou úlohu, avšak v 19. století se jejich postavení v Evropě změnilo. „Nemocný muž na Bosporu“ – Turecko, kdysi obávaná a výbojná velmoc – byl v předminulém století ustavičně vytlačován z Evropy. V 19. století se také díky válkám Ruska s Tureckem porobené slovanské národy na Balkáně vymanily z tureckého jha.
Pokles ztrát Rakousko-Uherska způsobilo pozbytí jeho někdejšího velmocenského postavení, jaké zaujímalo ještě v 18. století. Války, jichž se účastnilo v 19. století a v nichž téměř pokaždé utrpělo porážku, byly (až na napoleonské a rakousko-pruskou) poměrně málo krvavé. Nicméně právě v 19. století se vžilo rčení (opakované odůvodněně za první světové války), že „Italy bili i věčně bití Rakušané“.
