Augustin Heřman: Český korzár, který vlastnil Manhattan a chtěl v Americe založit českou kolonii
Před 350 lety spatřila světlo světa mapa Virginie a Marylandu, která byla tak dokonalá, že byla používána dalších 200 let. Nakreslil ji kartograf, obchodník, diplomat, cestovatel a korzár Augustin Heřman. Jeho jméno vyslovují obyvatelé Nové Anglie s úctou dodnes.
Cesta Augustina Heřmana za oceán nezačala šťastně. Rodina Herrmanů (či možná Herzmanů) se hlásila k českobratrskému vyznání a po bitvě na Bílé hoře musela z rodné země odejít. Další životní osudy mladého Augustina pak předurčilo rozhodnutí rodičů usadit se v Amsterdamu. Ten byl v tehdejší Evropě nejvýznamnějším centrem obchodu, mořeplavectví a působila zde čerstvě založená holandská Západoindická společnost. Oceán a nepoznané země začaly mladého Čecha lákat natolik, že se dal na studium cizích jazyků, učil se zeměměřičství a kartografii. Obory byly v éře rozdělování nově objevených území velmi žádané a brzy mu zajistily místo na jedné z lodí směřující do Ameriky.
Pánem New Yorku
Amerika byla vždy nazývána zemí neomezených možností. V 17. století to platilo doslova. Když bylo Augustinu Heřmanovi pouhých 23 let, měl už za sebou úspěšné působení v Západoindické společnosti, za kterou vyjednával s americkými indiány odkup území v okolí dnešní Filadelfie. Poté se přesunul do Nového Amsterdamu (budoucího New Yorku), kde se etabloval v nejvyšších vrstvách společnosti.
Na ostrově Manhattan založil farmu na pěstování indiga, obchodoval s kožešinami, tabákem, cukrem a zisky obratně investoval do nemovitostí. Augustine Herrman Bohemian, jak si v Americe nechal říkat, podle záznamů vlastnil velkou část dolního Manhattanu, pozemky v dnešním horním New Yorku a New Jersey. Jazykové nadání (kromě češtiny hovořil i latinsky, holandsky, anglicky a španělsky) mu umožňovalo zapojit se do diplomatických a politických záležitostí. Na guvernéra Petra Stuyvesanta mladý Čech zapůsobil takovým dojmem, že ho jmenoval do svého nejužšího poradního sboru.
Korzárem
Jméno guvernéra Stuyvesanta sice dodnes nese značka cigaret, on sám ale světským radovánkám neholdoval. Byl přísný puritán a holandské kolonii vládl pevnou a nesmlouvavou rukou. V mladém Herrmanovi ale stále hořela touha po dobrodružství a dostával se s guvernérem často do sporů. Místo politiky a diplomacie se proto čím dál tím více zaměřoval na obchod a také na tehdy velmi výnosné řemeslo – korzárství. Slovo „korzár“ se dnes běžně zaměňuje s termínem „pirát“. V 17. století šlo ale o naprosto odlišné záležitosti. Zatímco pirát byl zločinec přepadající lodě pro vlastní zisk, korzár se plavil ve službách státu, přepadal pouze lodě znepřátelených zemí a ze zisku řádně odváděl daně. Augustin brázdil hladinu Karibiku na palubě vlastní lodi La Grace a pouštěl se až k břehům Jižní Ameriky. Obzvlášť spadeno prý měl na španělské lodě, které pluly ve službách nenáviděných Habsburků.
Bankrot a diplomacie
Kořist v podobě vína, tabáku, ebenu a otroků rozmnožila už tak značné Herrmanovo jmění. Provoz lodě a správa obchodu a nemovitostí ale vyžadovala značné částky. Když kvůli válce se Švédskem holandský námořní obchod zamrzl, musel si mladý privatýr začít půjčovat. Problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Dědicové jednoho z investorů nenadále požadovali splacení dluhu, čemuž Herrman nemohl dostát. Toho využil guvernér Stuyvesant, jehož city k Herrmanovi značně ochladly, a přivedl ho na pokraj bankrotu. Jako už mnohokrát mu přišlo vhod jeho nadání a vzdělání. Holandsko se dostalo do sporu s Anglií a Augustin se díky jazykovým schopnostem mohl opět zapojit do diplomatických jednání. Po urovnání konfliktu se díky novým kontaktům dostal k pozici vyslance v Nové Anglii a k práci, díky které se zapsal do světové historie.
Kartograf
V době Herrmanova působení v Americe spolu koloniální velmoci neustále soupeřily o lukrativní území Nového světa. Během pobytu v Marylandu si ale Herrman uvědomil, že mezi anglickým a holandským územím neexistuje pevně stanovená hranice. Anglickému guvernérovi Cecilu Calvertovi a svému bývalému příteli Stuyvesantovi proto nabídl své kartografické služby a slíbil, že vypracuje podrobnou mapu, která do sporných bodů jednou provždy vnese pořádek.
Práce na mapě Virginie a Marylandu mu zabrala dalších deset let, během kterých v Nové Anglii zakotvil natrvalo (o většinu majetku v New Amsterdamu ho připravili věřitelé a intriky Stuyvesanta). Bohužel si během zeměměřičských prací nevedl deník, a nedochovaly se tedy záznamy dobrodružství, které při cestách neprozkoumaným územím východního pobřeží Ameriky zažil. Musel jich být nespočet, protože hotová mapa zachycovala každou parcelu, zátoku, řeku, údolí a horu. Byla tak přesná, že byla používána další dvě století a úctu budí dodnes.
Herrman byl navíc vynikající kreslíř a kromě geografické exaktnosti mapa vyniká i jako umělecké a literární dílo. Nákresy poslal na grafické zpracování do Anglie, kde je do mědi přenesl rytec William Faithhorne. Podle dochovaných záznamů pracoval v dílně, kde v té době působil i slavný český rytec Václav Hollar. Na mapě je sice podepsán pouze Faithorne, je ale možné, že podobiznu podepsanou „Augustine Herrman Bohemian“ vytvořil umělec, jehož jméno dnes nese známá pražská škola.
Pán Nové Bohemie
Mapa přinesla Herrmanovi nejenom uznání, ale i finanční zabezpečení a rozsáhlé pozemky na poloostrově Delmarva, které získal za odměnu od britského guvernéra. Obchodováním s delawarskými indiány je postupně rozšířil natolik, že uvažoval o založení vlastní kolonie. Z plánů sešlo, protože pobělohorská emigrace už opadla a noví exulanti z Čech směřovali spíše do oblasti dnešního Texasu. V místě, kde stával jeho Bohemia Manor, je ale Herrmanův odkaz znatelný dodnes. Jeho portrét zdobí stěnu sněmovny státu Maryland, jsou po něm pojmenovány školy, muzea, ulice i dálnice. Jméno rodné vlasti, ke které se vždy hlásil, nesou národní parky, přístavy a také mohutná řeka, kterou on sám překřtil na Bohemia River. Do moře se vlévá v zátoce Chesapeake. Podle některých výkladů vzniklo její jméno zkomolením „Czech speak“, tedy místa, kde se mluví česky.
