Laurinka hoří! Zachránil velký požár před 100 lety mladoboleslavskou automobilku?
Historicky největší zkázu a smrt asi 450 lidí v Mladé Boleslavi způsobil nálet sovětského letectva z 9. května 1945, tedy den po německé kapitulaci. Budoucnost tamní automobilky ale výrazně ovlivnil také pozapomenutý požár z 27. na 28. června 1924. Zásadně totiž urychlil rozhodování o výběru strategického partnera pro chřadnoucí světoznámý podnik Laurin & Klement s třicetiletou tradicí. V čem byla dobová krize evropského autoprůmyslu podobná současné invazi čínských elektromobilů? A proč se místo chevroletů nebo fordek u řeky Jizery vyrábějí právě škodovky?
Před sto lety, v noci z pátku 27. června 1924 na tehdy ještě pracovní sobotu, ozářily nebe nad Mladou Boleslaví odlesky plamenů. Ničivý požár se rychle šířil areálem akciové společnosti Laurin & Klement, největší automobilky v mladé Československé republice, a kdysi dokonce v celé rakousko-uherské monarchii.
Příčina požáru? Nejspíše se vznítila čisticí bavlna nasycená olejem a benzínem, hezky česky „pucvole“ (z německého Putzwolle; pozn. autora). K zasahujícím hasičům z Mladoboleslavska se postupně přidávaly sbory vyslané na pomoc z Prahy, Kolína, a dokonce až Liberce. Pro značné množství hořlavin uskladněných v prostorách automobilky však ani jejich spojené síly nestačily na víc než lokalizaci požáru.
Největší škody oheň napáchal v patrové budově, před první světovou válkou vystavěné pro výrobu licenčních vznětových motorů nizozemského systému Brons a nyní vybavené asi třemi sty obráběcími stroji.
Díky mimořádnému nasazení zaměstnanců a zavedení vícesměnného provozu se po dohašení podařilo v bezprostřední blízkosti ohořelých trosek prakticky bez přerušení pokračovat v produkci automobilů. Laurinka navíc v krátké době nakoupila nové výrobní technologie, převážně amerického původu. Na místě budov zničených požárem se tak začalo opět pracovat do pěti měsíců po požáru.
Jenže značné škody zvýšily úvěrové zatížení automobilky nad mez, kterou byli její akcionáři, a hlavně úvěrující banky ochotni akceptovat. Generální ředitel Václav Klement, pro své vizionářství, charisma i asketické rysy umocněné plnovousem přezdívaný svými podřízenými Kristus, si velmi dobře uvědomoval akutní potřebu rychlého nalezení silného strategického partnera. Jinak podnik, jejž o 30 let dříve spoluzakládal s mechanikem Václavem Laurinem a roku 1907 v zájmu urychlení rozvoje převedl na akciovou společnost, neměl v tvrdé konkurenci a ve všeobecné hospodářské mizérii šanci na přežití.
Evropští trpaslíci
Tehdejší situace evropského automobilového průmyslu připomíná naše aktuální obavy z budoucnosti branže drcené ne už parním, ale elektrickým válcem čínských korporací. Jen si za asijskou velmoc dosaďme dobovou suverénní jedničku světové produkce, Spojené státy americké. Vždyť Evropa jako celek vyprodukovala v roce 1920 jen 1,21 miliónu automobilů, tedy desetinu produkce USA!
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
