Čapkovy Anglické listy: Autor robotů před 100 lety vystihl ve svém cestopise hrdý Albion
„Nerad jezdím na cesty; připadám si v cizině jako prodaný… Obyčejně mě cestování přepadlo jako jakási pohroma, nenadále a proti mé vůli,“ tvrdil Karel Čapek. Často šlo až o útěk, konkrétně v létě 1924 po úmrtí matky a od vlekoucí se stavby dvojvily na Vinohradech. Introvertnímu dramatikovi, autoru úspěšných her R.U.R. či Ze života hmyzu, tehdy přišlo vhod pozvání londýnského PEN klubu, v němž mu vzdávali hold velikáni jako Wells, Shaw, Chesterton, Milne či Galsworthy. Čapkovy Anglické listy, původně dopisy redakci Lidových novin, platí za snad nejpůvabnější český cestopis, kdysi hojně čtený i za kanálem La Manche.
Na britské půdě se Karel Čapek proslavil o rok dříve, než na ni sám vkročil. Na místní scény pronikl oklikou, přes newyorskou Broadway. Po tamním velkém úspěchu jeho dramatu R.U.R., v němž poprvé na světě zaznělo nové slovo „robot“, následovala 24. dubna 1923 londýnská premiéra v St. Martin’s Theatru na West Endu. Roli Domaina, ředitele továrny na roboty, ztvárnil mladý Basil Rathbone, později proslavený četnými filmovými zpracováními příběhů Sherlocka Holmese.
Do té doby neznámý český autor se postaral doslova o senzaci sezóny. Svědčí o tom veřejná diskuse, uspořádaná přímo na scéně St. Martin’s Theatru dva měsíce po premiéře. Debatu zahájil Čapkův oblíbenec, spisovatel Gilbert Keith Chesterton, nechyběl labouristický poslanec komandér Kenworthy a aktivně se zapojoval také legendární dramatik a břitký glosátor, vitální Ir George Bernard Shaw.
Ten definoval Čapkova robota jako bytost postrádající originalitu a iniciativu, která musí dělat, co se jí uloží. Není jí dovolen ani luxus dědičného hříchu. Poté se obrátil k divákům a prohlásil, že všichni přítomní jsou roboti, jelikož čtou stranický tisk a jejich mínění je míněním fabrikovaných článků. Zároveň pronesl chválu na mechanickou práci, uchovává prý intelekt v panenské nevinnosti.
Z obecenstva zazněl vtipný příspěvek, jakýsi gentleman vyjádřil naději, že stroje snad nikdy neobživnou a že nebude zapotřebí dávat mužské a ženské bicykly přes noc do různých komůrek kvůli zachování mravopočestnosti.
Čapkova britskost
Suchý britský humor a kulturní tradici Karel Čapek miloval, kolébka moderní demokracie a průmyslové revoluce mu v mnoha směrech konvenovala. Nešlo přitom o jednostrannou afinitu, jeho vizionářské hry snad nejvíce rezonovaly právě v anglosaských zemích. Samotný anglický jazyk přitom Čapek dlouho ovládal pouze pasívně. Četl sice britské autory, ale v Praze po první světové válce mu bolestně chyběla příležitost ke konverzaci s rodilými mluvčími.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
