Smetanovi nelze upřít, že se v hudbě snažil zachytit její národní charakter

Smetanovi nelze upřít, že se v hudbě snažil zachytit její národní charakter Zdroj: Profimedia.cz

Ukázka symfonické básně Vltava na dobové partituře
Německá skladba Alle meine Entchen (Všechny moje malé kachničky)
Z podobných lidových motivů jako Vltava vychází i izraelská hymna
3 Fotogalerie

Od Vltavy k Mantovaně aneb Pátrání po kořenech nejznámější skladby Bedřicha Smetany

Michal Bystrov

Před sto padesáti lety, mezi 20. listopadem a 8. prosincem 1874, napsal Bedřich Smetana svou Vltavu, druhou symfonickou báseň z cyklu Má vlast. Myslíme si, že o Smetanově Vltavě všechno víme. Včetně zdánlivě prostého faktu, že v ní skladatel rozvíjí lidovou písničku Kočka leze dírou. Jenže to není tak jednoduché.

Leckdo už si také všiml, že se melodie nápadně podobá izraelské státní hymně ha-Tikva a švédské lidovce Ack Värmeland, du sköna. Někdy se uvádí, že v tom mohl sehrát roli Smetanův šestiletý pobyt ve švédském Göteborgu. Jenomže je tu ještě italská sonáta Fuggidolente core z roku 1655 na téma renesančního tance La Mantovana. A existuje také Bretonská rapsódie, o osm let mladší než Vltava, kterou složil ve Francii slavný tvůrce Camille Saint-Saëns. Obě skladby se natolik shodují se zpracováním českého Mistra, že je téměř vyloučené, aby Smetana alespoň jednu z nich neznal.

KOČKA LEZE DÍROU

Vltava coby hudební otisk naší krásné krajiny? Tu představu nám vsugeroval sám Bedřich Smetana, když napsal: „Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, Teplá a Studená Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři luny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze, Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátním toku svém v Labi.“

Smetanovi nelze upřít, že se v hudbě skutečně snažil zachytit její národní charakter. Estetik Otakar Zich v článku Bezprostřední styky skladeb Smetanových s lidovou písní zkoumá případy, kdy se v díle tvůrce Mé vlasti a opery Prodaná nevěsta vyskytly, ať už bezděčné, či záměrné, reminiscence lidových písní. „Byl bych sám nakloněn tomu, vykládati je psychologicky, jako nevědomé,“ píše, rozebírá několik Smetanových inspirací a pokračuje: „Konečně jest to památný případ hlavního motivu symfonické básně Vltavy, jenž vzat jest zcela určitě z lidového popěvku Kočka leze dírou. Ovšem uvedením do moll, ušlechtilou harmonizací, a hlavně bohatou figurací doprovodu tato melodie věrně převzatá je změněna až k nepoznání; teprve v ,širokém proudu Vltavy‘, kde přichází v dur, příbuznost nápadně vynikne.“

DÍVKA Z VÄRMELANDU

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!