Století krve, slz a demografických pohrom na Ukrajině
Protesty v Kyjevě, šířící se i do dalších měst, si zatím podle oficiálních údajů vyžádaly 61 mrtvých včetně dvanácti policistů, což dává tušit, že mezi demonstranty se prosazuje tvrdé jádro a situace není zdaleka tak jednobarevná, jak by se dalo soudit podle některých zpráv. Zraněných je přes tisíc, z toho čtvrtina těžce. Existuje reálná hrozba rozdělení Ukrajiny, a co víc, dokonce i občanské války s nedozírnými následky. Tato potenciálně bohatá, a přitom zbídačená země si však prošla martyriem již ve 20. století.
Ruský demograf Vadim Viktorovič Erlichman vydal před deseti lety v Moskvě příručku Ztráty obyvatelstva ve XX. století, v níž se zabýval mj. všemi postsovětskými republikami, a tudíž i nyní těžce zkoušenou Ukrajinou. Třebaže některé jeho výpočty lze stěží nazvat vědeckými, jde alespoň o ojedinělý pokus věnovat se nezpracovanému tématu, a proto pasáž zabývající se Ukrajinou přetiskujeme s nezbytnou poznámkou, že jde vesměs o krajně hrubé odhady, jež si navíc v různých zdrojích značně protiřečí. Nenárokují si tedy školometskou exaktnost, ale zčásti vyplňují bílá místa v našich vědomostech.
| Událost | Období | Počet mrtvých |
| Rusko-japonská válka | 1904–1905 | 8000 |
| První ruská revoluce | 1905–1907 | 6500 |
| První světová válka | 1914–1917 | 580 000 |
| Občanská válka | 1918–1920 | 2 500 000 |
| Banditismus | 1921–1925 | 50 000 |
| Násilná kolektivizace | 1929–1933 | 5 200 000* |
| Teror | 1923–1953 | 1 670 000 |
| Konflikty | 1929–1941 | 20 000 |
| Velká vlastenecká válka | 22. 6. 1941–9. 5. 1945 | 6 850 000** |
| Partyzánské hnutí | 1944–1952 | 155 000 |
| Konflikty | 1950–1989 | 2000 |
| Havárie v Černobylu | 26. 4. 1986 | 3000 |
| Celkem zahynulo | 1901–1945 16 895 000 | 1946–2000 160 000 |
| ÚHRNEM | 1901–2000 17 055 000 | 17 055 000 |
| Z toho následkem | ||
| následkem vojenské činnosti | 3 092 000 | |
| teroru | 5 020 000 | |
| hladu a epidemií | 8 943 000 |
*R. Conquest udává pět miliónů obětí hladomoru, N. Werth čtyři až pět miliónů a S. Kulčyckyj tři a půl miliónu.
**Zahynul každý šestý obyvatel Ukrajiny, což zhruba odpovídalo ztrátám, jež v poměru k počtu populace utrpělo sousední Polsko. Kosyk uvádí dva a půl miliónu mrtvých vojáků a čtyři a půl miliónu civilistů. Profesor Jurij Kondufor, ředitel Historického ústavu Ukrajinské akademie věd, v září 1984, tedy ještě za sovětské éry, zveřejnil první a zatím nejpřesnější statistiku ztrát ukrajinské populace ve druhé světové válce, a to ve výši 7 509 045 mrtvých včetně zemřelých na otrocké práci v Německu. Po připočtení 250 159 obětí na Zakarpatské Ukrajině (bývalé Podkarpatské Rusi) a na Krymu vzroste počet mrtvých na 7 759 204. Podle Andreje Gregoroviče vyústila druhá světová válka na Ukrajině v úmrtí „jen“ 5 265 045 osob (3 898 457 civilistů a 1 366 588 vojáků a válečných zajatců). Jak je vidět, cifry se podstatně rozcházejí.
