Před 70 lety byla zahájena operace Market-Garden, největší výsadková operace všech dob
Po porážce německých vojsk ve Francii v srpnu 1944 se zdálo, že válka na západní frontě brzy skončí. Německá armáda, dříve tak proslulá kázní, ustupovala zcela demoralizována. Na papíře sice stále měla 63 divizí proti 49 spojeneckým, jejich skutečná bojová síla podle odhadu operačního důstojníka štábu vrchního velitele německých vojsk na západě plukovníka Boda Zimmermanna však odpovídala zhruba jen 27 divizím.
Staronový vrchní velitel německých vojsk na západě polní maršál Gerd von Rundstedt odhadoval poměr sil mezi Spojenci a Wehrmachtem 2:1 v počtu vojáků, 2,5:1 v dělostřelectvu, 20:1 v tancích a 25:1 v letounech (takové převahy v posledních dvou kategoriích Rudá armáda nedosáhla ani na vrcholu své moci za Velké vlastenecké války). Jelikož se spojenecké armády rychle vzdalovaly od přístavů v Normandii, nepřicházel v úvahu další útok na široké frontě, a musely proto soustředit síly pouze na jednom směru. Ve sporu mezi britským maršálem Montgomerym a americkým generálem Pattonem zvítězil plán „Montyho“, vítěze nad Rommelem v severní Africe.
Na Berlín!
Montgomeryho ambiciózní záměr byl následující: zmocnit se vzdušnými výsadky mostů přes vodní toky v jižním Nizozemsku, zejména přechodu přes Rýn, proniknout tanky do hloubi německé obrany a otevřít tak Spojencům cestu na Berlín, což by rozhodlo válku ještě v roce 1944. Operace zahájená 17. září 1944 dostala název „Market-Garden“. V jejím průběhu se Montgomeryho 21. skupina armád pokusila ovládnout přechody přes Rýn v prostoru dopravní křižovatky Eindhoven–Nijmegen–Arnhem.
Příliš vzdálený most
Ve dnech 17. a 18. září přepravily 2904 letouny a 1681 kluzáků k Arnhemu 34 876 mužů, 1927 vozidel, 568 děl a 5230 tun střeliva, potravin a jiného materiálu l. spojenecké vzdušné výsadkové armády generálporučíka Lewise Breretona (část „Market“). Z nich 20 190 vojáků seskočilo padáky a 13 871 přistálo v kluzácích. Avšak zhoršení počasí zhatilo další zásobování ze vzduchu, a navíc britský XXX. sbor generálporučíka Briana Horrockse nedokázal postupovat podle plánu (část „Garden“).
Němci, kteří byli ještě před několika dny zralí na porážku, vrhli proti výsadkářům elitní II. tankový sbor SS pod velením SS-Obergruppenführera Wilhelma Bittricha. Operace „Market-Garden“ skončila 26. září citelnou porážkou Spojenců. Američané v ní přišli o 3974 mužů, z nichž 1432 připadlo na 82. vzdušnou výsadkovou divizi a 2118 na 101. vzdušnou výsadkovou divizi. Americké letectvo, hlavně transportní, ztratilo 424 padlé. Britské ztráty dosáhly mnohem vyšších čísel. Pozemní část operace, realizovaná 2. armádou generálporučíka Milese Dempseyho, stála 5354 padlých, raněných a nezvěstných. U samotného Arnhemu ztratili výsadkáři a piloti kluzáků 7578 vojáků a dalších 294 RAF, čímž se úhrnné britské ztráty vyšplhaly na 13 226 padlých, raněných, zajatých a nezvěstných.
První samostatná polská parašutistická brigáda pod velením brigádního generála Stanisława Sosabowského přišla odhadem o 740 mužů, téměř 60 procent z nasazených! Tak vysoké ztráty později vedly ke spekulacím, že Britové své polské spojence prostě obětovali, a tato domněnka zazněla dokonce v jedné z epizod známého seriálu Třicet případů majora Zemana.
Elitní britská 1. vzdušná výsadková divize generálmajora Roberta Urquharta, obávaní „rudí ďáblové“, pokládaná Němci za nejlepší spojenecký svazek, s nímž se na západní frontě utkali, byla téměř zničena. Dalších bojových akcí se již aktivně neúčastnila. Po kapitulaci třetí říše její část sice působila jako okupační vojska v osvobozeném Norsku, ale brzy poté ji rozpustili. Hackettovu 4. parašutistickou brigádu rozpustili již dříve, kdežto 1. parašutistickou brigádu postavili znovu.
Během arnhemské operace vykonalo spojenecké letectvo, mající absolutní nadvládu ve vzduchu, 16 977 vzletů a ztratilo 261 letounů (bez kluzáků) a 658 členů osádek. Dalších 1438 letounů bylo poškozeno.
Přesné údaje o německých ztrátách nejsou známy, odhady účastníků uvádějí zhruba 10 000 vojáků, z nichž čtvrtina padla, z toho bezprostředně u Arnhemu a Oosterbeeku 3330 včetně 1100 padlých.
Známý publicista Cornelius Ryan zachytil tyto dramatické dny v knize Příliš vzdálený most, podle níž natočil nedávno zesnulý režisér Richard Attenborough v roce 1977 stejnojmenný velkofilm s hvězdným obsazením.
Draze zaplacený „úspěch“
Ctižádostivý Montgomery navzdory zjevnému fiasku operace „Market-Garden“, jež nejenže konec války neurychlila, ale o čtvrt roku oddálila, sebevědomě prohlašoval, že byla z devadesáti procent úspěšná. Na to reagoval nizozemský princ Bernhard prohlášením: „Má země si již nikdy nemůže znovu dovolit luxus dalšího Montgomeryho úspěchu.“ Zjevně věděl, o čem mluví, neboť následující „hladová zima“, v níž se Němci mstili Nizozemcům za odboj a pomoc Spojencům, přivodila smrt nejméně dvaceti tisícům civilistům (některé odhady jsou dokonce až čtyřnásobně vyšší). Co je však zcela nezpochybnitelné, je obrovské hrdinství a vytrvalost spojeneckých výsadkářů, kteří čelili přesile německých tanků.
