Leninova angažovaná milenka: Pro manželku byla nakonec spíš kolegyní než konkurentkou
„Lenin z té malé Francouzky nespustil svoje mongolské oči,“ všiml si socialista Charles Rappoport. Půvabná revolucionářka z dobré rodiny Vladimíra Iljiče okouzlila. „Chtěl bych Vás tisíckrát políbit,“ vyznával se jí v dopisech. Inessa Armandová však byla osudovou ženou hned několika mužů.
U kremelské zdi se každý rok 8. května – v den narození Inessy – schází široká rodina Armandů, aby si připomněla slavnou příbuznou, která zde našla místo posledního odpočinku. Inessa má hrob vedle amerického novináře Johna Reeda. Lenin své milence na pohřeb v říjnu 1920 přinesl věnec bílých lilií. Na smuteční stuze byl nápis „VĚRNÉMU SOUDRUHOVI“. Inessiny děti Lenina po matčině smrti navštěvovaly. Leninova manželka Naděžda Krupská už na sokyni nežárlila. Když Lenin o čtyři roky později zemřel, vyslovila dokonce přání, aby ho uložili k jeho věrným soudruhům. K Inesse.
Manželka a milenka
Předválečná Paříž. V kavárně Porte d’Orléans, kde se scházejí radikálně naladění lidé, se Inessa setkává s mužem, jehož texty zná. Vladimír Iljič Lenin z krásky nespustí oči. Slepá není ani jeho oddaná spolupracovnice a manželka Naděžda Krupská. Lenin ji ujistí, že ho Armandová zaujala výhradně svými pokrokovými myšlenkami a jazykovými znalostmi. Potřebuje ochotnou a dobrou překladatelku, jež je zapálená pro věc.
Leninova manželka se utěšuje tím, že Inessa není konkurentka, nýbrž spolupracovnice… především spolupracovnice! Inessa doprovází Lenina do Kodaně na kongres Socialistické internacionály žen. Tráví spolu čím dál tím více času. Lenin rád poslouchá, když mu Inessa přehrává Beethovenovu Patetickou sonátu.
Obě s Leninem a dalšími vybranými revolucionáři nastoupily 27. března 1917 v Curychu do vlaku a vrátily se s ním do Ruska. Na nádraží v Petrohradě stály vedle sebe a obdivně naslouchaly jeho plamennému projevu. Inessa po Velké říjnové socialistické revoluci bydlela nedaleko Kremlu a angažovala se politicky v ženském hnutí. „Jenom sovětská moc, moc proletariátu, umožňuje ženám, aby se emancipovaly… Díky ní mají muži a ženy rovná práva… Sovětská moc nedělá rozdíl mezi legitimními a nelegitimními dětmi. Zrušila se tím jedna z nejhorších buržoazních nepravostí. V Sovětském Rusku už nejsou nelegitimní děti, všechny děti jsou budoucími občany,“ psala Inessa Armandová.
Kde se Leninova milenka vzala a jak později dopadla, se dočtete v novém čísle časopisu Reflex, které vychází ve čtvrtek 17. března. Tentokrát i s přílohou Excellent.