Před 60 lety proběhlo vylodění v zátoce Sviní. Snaha o svržení Fidela Castra skončila fiaskem
Ještě v posledních měsících funkčního období amerického prezidenta Dwighta Davida Eisenhowera bylo naplánováno vylodění v zátoce Sviní (Bahía de Cochinos) na jižním pobřeží Kuby. Operace tak nesla rysy jeho politiky zatlačování komunismu.
Jejím neskrývaným cílem bylo svržení kubánského revolučního režimu Fidela Castra, jenž se dostal k moci v roce 1959, po svržení diktátora Fulgencia Batisty. Operaci řídila americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Sedmnáctého dubna 1961 se u Playa Girón vylodilo přes 1400 kubánských emigrantů s úmyslem vyvolat masové proticastrovské povstání.
Původní plány počítaly s americkou leteckou podporou kubánským emigrantům, avšak nový prezident USA – John Fitzgerald Kennedy – s takovou formou invaze nesouhlasil, a proto vzdušnou část operace jednoduše zrušil. Nadto se ukázalo jako zcela iluzorní ujišťování kubánských emigrantů, že veškeré obyvatelstvo po jejich vylodění masově povstane proti novému režimu.
Do odražení invaze se zapojilo na 25 000 příslušníků Revolučních ozbrojených sil (FAR), 200 000 milicionářů a 9000 ozbrojených policistů, kteří výsadek do 19. dubna za podpory tanků a letectva rozdrtili. Akci veleli čelní kubánští představitelé, včetně Fidela Castra, José Ramóna Fernándeze a Ernesta Che Guevary. Revoluční síly ztratily 176 padlých a 4000 raněných, kubánští emigranti 118 padlých a 1202 zajaté (některé zdroje uvádějí jen 114 padlých a 1189 zajatých).
Vylodění tak nejenže skončilo naprostým fiaskem (aby své nepřátele co nejvíc potupil, vyměnil Fidel Castro zajaté emigranty za traktory), ale místo vyfantazírovaného všelidového povstání se pozice Castrova režimu ještě upevnila a popularita El Comandanta značně vzrostla. Američany celá blamáž postavila do velmi nepříznivého světla, neboť otevřený pokus o svržení jim nevyhovujícího režimu proběhl za jejich pomoci a z území Spojených států.
