Před 75 lety japonské letectvo zaútočilo na americkou základnu Pearl Harbor
Velení japonského Spojeného loďstva se dlouho opájelo plánem zničit nenadálým útokem svého hlavního protivníka – americké Tichomořské loďstvo, kotvící v Perlové zátoce (Pearl Harboru) na havajském ostrově Oahu. Velitel Spojeného loďstva admirál Isoroku Jamamoto v tom viděl jedinou šanci, jak nad Spojenými státy zvítězit.
Ráno 7. prosince, kdy celá Havaj ještě spala, zaútočila na Pearl Harbor a okolní letecké základny první vlna 183 palubních letounů ze šesti letadlových lodí úderného svazu, jemuž velel admirál Čúiči Nagumo.
Bez vyhlášení války
K překvapivému útoku došlo ještě před předáním japonské nóty o vyhlášení války ve Washingtonu. Jak velitel Tichomořského loďstva admirál Husband Kimmel, jak velitel havajské posádky generál Short byli dokonale zaskočeni. Později zaútočila ještě druhá vlna japonských letadel, ale to se již americká obrana jakž takž zmátožila.
Dílo zkázy
Ničivému japonskému útoku padlo za oběť pět bitevních lodí, z nichž Arizona a Oklahoma byly úplně zničeny. Arizona, v jejíchž útrobách nalezlo smrt 1177 námořníků, se stala národním památníkem a symbolem zákeřného útoku. Tři bitevní a deset menších lodí utrpělo škody různého rozsahu.
Američané dále přišli o 188 letounů a 159 poškozených vesměs na zemi. Zahynulo 2008 amerických námořníků, 327 vojáků a 68 civilistů. Japonci zaplatili za fenomenální úspěch lacino: ztratili 29 letadel, 80 se vrátilo na paluby letadlových lodí poškozených, zahynulo 55 letců a devět námořníků miniponorky.
Úspěch měl také trhliny
Na první pohled se bombardování Pearl Harboru jevilo jako fenomenální japonské vítězství. Jenže záhy se ukázalo, že je poněkud problematické. V době japonského útoku se totiž americké letadlové lodě v Pearl Harboru nenacházely a později začaly Japoncům pořádně zatápět. Agresoři nevyřadili z provozu ani doky a přístavní zařízení a nezničili nádrže paliva ani ponorkovou základnu.
Naopak prezidentu Rooseveltovi se podařilo využít amerického veřejného mínění pobouřeného zákeřným útokem k podpoře válečného úsilí. Vzhledem k mamutímu průmyslu USA a dosud nevyužitým obrovským rezervám bylo jasné, že porážka země vycházejícího slunce je jen otázkou času. Spojené státy vstoupily do druhé světové války.
Jelen čínský místo jelena japonského
Nenávist vůči všemu japonskému dosáhla po přepadení Pearl Harboru takové výše, že duchaplný zaměstnanec zoologické zahrady pohotově zachránil život jelena japonského tím, že bleskově změnil tabulku, na níž se nyní skvěl nápis Jelen čínský.
Smutnou dohru útoku na Pearl Harbor představovala internace desetitisíců amerických občanů, z nichž stovky zemřely. K oficiální omluvě za toto příkoří došlo teprve za prezidenta Ronalda Reagana.
