Vzestup a pád Wernera Mölderse, krále nebes v Hitlerově říši zla
Německý stíhací pilot Werner Mölders patřil během 2. světové války k největším vojenským esům Třetí říše. Svůj um a skvělé bojové dovednosti však dal do služeb zrůdného nacistického režimu a jeho dobyvačné politiky. Přesto jeho novátorské postupy (například taktika útoků letadel v roji) v oblasti vojenského letectví vstoupily do německé historie a po válce na nich výrazně stavěla západní část rozděleného Německa. Werner Mölders se narodil před 104 lety, 18. března 1913.
15. červenec 1941 znamenal pro Wernera Mölderse přelomový okamžik jeho života. Toho dne sestřelil na východní frontě sté letadlo své stíhací kariéry. Vzápětí přišel příkaz dostavit se k Adolfu Hitlerovi, který jej jako prvního vojáka německé branné moci vyznamenal Briliantovou sponou k jeho Rytířskému kříži s Meči a Dubovými ratolestmi.
Osmadvacetiletý Mölders je na vrcholu své slávy. Zanedlouho se žení a je jmenován vrchním inspektorem stíhacích letů. V té chvíli však netuší, že mu do konce života zbývá už jen pár týdnů. Když se 22. listopadu 1941 vrací z Krymu do Německa na pohřeb generálního zbrojmistra Luftwaffe Ernsta Udeta, jeho letadlo se u Breslau (dnešní Wroclaw) dostává do sněhové vánice. Mölders nařizuje pilotovi pokračovat v letu, letadlo se však za pár chvil řítí k zemi. Oba jsou mrtví.
Pěšák s nevolností
Mölders se narodil 18. března 1913 v Gelsenkirchenu v Porůří, brzy se s však matkou a se svými sourozenci přestěhovali do Brandenburgu na Havlu v Braniborsku. Svého otce malý Werner prakticky nepoznal, neboť ten padl v létě 1915 v bojích na frontě. Mladý Mödlers se po maturitě přihlásil do armády, za tehdejší Výmarské republiky velmi omezené počtem 100 tisíc mužů, a stal se pěšákem, později i ženistou.
A však nakonec ho popadla touha stát se stíhačem. Kvůli jeho časté nevolnosti při výcviku byl však prohlášen za neschopného služby v letectvu, ale nakonec přece jen lépe začal „ovládat“ svůj žaludek a stal se letcem stejně jako později i jeho mladší bratr Victor, který létal na letounu Messerschmitt Bf 110.
Möldersova „ostrá“ bojová kariéra se začala psát 14. dubna 1938 poslán jako dobrovolník do občanské války ve Španělsku a brzy vynikl jako nejúspěšnější pilot neblaze proslulé Legie Condor. Tato eskadra se krví zapsala do dějin, když o rok dříve, 26. dubna 1937, zmasakrovala obci Geurnica.
Svého prvního protivníka ve druhé světové válce Mölders sestřelil 20. září 1939 nad Francií. Na konci května 1940 dovršil mety prvních dvaceti vzdušných vítězství a jako první německý stíhač obdržel od šéfa Luftwaffe Hermanna Göringa Rytířský kříž. Za pár dní ale mohlo jeho slibně se rozvíjející vojenské kariéře definitivně odzvonit. Pátý červnový den byl totiž sestřelen nedaleko Compiégne, odkud též zamířil do zajetí, kde setrval další čtyři týdny. Zanedlouho však u toho samého Compiégne nechal Hitler vyvézt z muzea salonní vlak přemožitele vilémovského Německa z první světové války maršála Ferdinanda Focha a v něm tímto potupným gestem s poraženou Francií uzavřel příměří. Součástí dohody bylo propuštění německých zajatců a Mölders se tak vrátil zpět do Německa.
Další boje, další řády
Na podzim roku 1940 zuřila bitva o Anglii a Mölders nezůstal stát stranou. 20. září 1940 ohlásil svůj již čtyřicátý sestřel a byl vyznamenán Dubovými ratolestmi k Rytířskému kříži. Ze svého úspěchu se netěšil dlouho, protože už jen o pouhé čtyři dny později dosáhl stejného počtu sestřelů i major Adolf Galland, který taktéž obdržel stejné vyznamenání. Oba dva piloti mezi sebou v počtu sestřelů soupeřili a proto nemohla nikoho překvapit Möldersova reakce, když se dozvěděl o čtyřicátém Gallandově úspěchu. Byl právě na návštěvě u Göringa na Romintenském vřesovišti, kde společně lovili jeleny. Poté, co se k jeho uším donesla zpráva o úspěchu jeho konkurenta, odletěl ještě téhož dne zpět, nasedl do svého stroje, odstartoval a sestřelil 41. protivníka.
Když se boje a válečná vřava přesunuly na východ do ukrajinských plání, pokračoval Mölders v dalších úspěších, za které získával další a další vyznamenání. Jen pár dní po začátku východního tažení pod názvem Barbarossa překonal laťku 80 sestřelů a posunul se před „Rudého barona“ Manfreda von Richthofena, legendární stíhací eso z první světové války. Když o dva týdny později překonal magickou stovku, dosáhl na vrchol své slávy.
S úspěchem však musel přinést i velkou oběť. Hitler Mölderse jmenoval vrchní inspektorem stíhačů, a však výslovně mu zakázal podnikat bojové lety, což občas nový inspektor porušil a ze svých inspekčních cest se některých operací zúčastnil. Kolik však při nich sestřelil letadel není známo, neboť Mölders tyto své aktivity nemohl nikde oficiálně vykazovat. Ještě téhož léta se Mölders žení se svou přítelkyní Luisou.
Smrt v letadle
Vášeň k letadlům se mu stává osudnou. V listopadu 1941 letí do Berlína na pohřeb svého druha ve zbrani Ernsta Udeta a netuší, že o několik hodin později bude nařizovat Hitler státní pohřeb i jemu. Odchází na vrcholu slávy. O několik let později, a však na hlavu poražená, padá kdysi velepyšná Luftwaffe i samotný zrůdný hitlerovský režim.
Přestože byl Mölders vysokým vojenským činitelem zločinné Třetí říše a podílel se na vedení útočné a dobyvačné války, jeho jméno uctíval dlouhá léta po válce i Bundeswehr. Po Werneru Möldersovi byl například pojmenován torpédoborec a v roce 1973 Eskadra JG 74 přijala čestné pojmenování Eskadra Mölders.
A však v roce 1998, na 61. výročí vybombardování města Guernica během španělské občanské války, rozhodl Německý spolkový sněm, že by někdejší členové Legie Condor neměli nadále užívat vojenských poct. Platilo to i pro Mölderse, byť se onoho leteckého masakru neúčastnil. V roce 2005 rozhodlo německé spolkové ministerstvo obrany o odebrání přízviska „Mölders“ z názvu stíhací eskadry Jagdgeschwader 74. V lednu 2006 bylo jméno „Mölders“ na základě rozhodnutí Spolkového sněmu odstraněno i z názvu kasáren ve Visselhövede.
