Válka s KLDR: Dynastie Kimů se strýčka Sama ani Jihokorejců nebojí
Současná, mimořádně vyhrocená a krajně nebezpečná situace na Korejském poloostrově, která může přerůst v rozsáhlý konflikt s nasazením jaderných zbraní a perspektivou statisíců, možná až miliónů mrtvých, si přímo žádá exkurzi do minulosti. I po uzavření křehkého příměří 27. července 1953 v Pchanmundžomu, jež ukončilo více než tříletou krvavou korejskou válku, totiž incidenty na nejstřeženější hranici světa nebyly ničím vzácným.
Šestnáctého června 1959 napadly dva MiGy-15 během letu u korejského pobřeží námořní hlídkový letoun Martin P4M Mercator a těžce ho poškodily. Pilot nouzově přistál v Japonsku. Jeden člen osádky utrpěl zranění.
Zadržené Pueblo
První Američan padlý v boji po ukončení korejské války v této oblasti přišel o život 1. října 1962. Třiadvacátého ledna 1968 došlo k nejvážnější krizi do té doby, když severokorejské válečné lodě zajaly americkou špionážní loď Pueblo, přičemž jeden člen třiaosmdesátičlenné posádky zahynul. Prezident Lyndon Johnson sice uvažoval o odvetě, ale ve Vietnamu právě probíhala ofenzíva Viet Congu pod názvem Tet a rok 1968 se pro Američany stal nejkrvavějším za celou neblahou vietnamskou válku, takže rozsáhlá konfrontace s vojensky tak silným protivníkem, jakého představovala Korejská lidově demokratická republika, se Spojeným státům nehodila. Vláda zakladatele dynastie Kimů Kim Ir-sena nakonec vězněnou posádku propustila před Vánoci 1968.
Krvavé demilitarizované pásmo
Obzvláště krvavým obdobím v oblasti demilitarizovaného pásma se stala léta 1966 až 1969. V té době ztratili Američané 51 padlých a 114 raněných. Konflikt vypukl 2. listopadu 1966, když Severokorejci ze zálohy usmrtili šest ze sedmi členů hlídky 2. pěší divize USA. V roce 1967 zaznamenali Američané 16 padlých a 55 raněných a Korejská republika 115 padlých a 243 raněných. Korejská lidová armáda odepsala 126 padlých a čtyři zajaté. Následujícího roku se zde odehrálo 236 přestřelek, při nichž Američané ztratili 17 padlých a 54 raněných, Jihokorejci 145 padlých a 240 raněných a Severokorejci 233 padlých a čtyři zajatce. V devětašedesátém roce intenzita incidentů už citelně poklesla; Američané měli 12 padlých a čtyři raněné, Jihokorejci 10 padlých a 39 raněných a Severokorejci 25 padlých a tři zajaté.
Incidenty ve vzduchu i na moři
Patnáctého dubna 1969 KLDR sestřelila pět letounů včetně amerického průzkumného EC-121 nad Japonským mořem. Jedenatřicet Američanů za to zaplatilo svými životy.
Do roku 1990 zahynulo nejméně tisíc jiho- a 600 severokorejských vojáků při různých incidentech, konfliktech a přestřelkách narušujících vratké příměří. USA mezi lety 1974 až 1994 přišly v zemi jitřní svěžesti o osm padlých a patnáct raněných včetně dvou důstojníků ubitých sekerami poblíž Pchanmundžomu 18. srpna 1976 třiceti Severokorejci. Do konce roku 1994 zahrnovaly americké ztráty v Koreji s připočtením obětí na palubách sestřelených letadel 98 padlých, 131 raněných a 89 zajatých.
V září 1996 severokorejská špionážní ponorka v boji s Jihokorejci ztratila čtyřiadvacet mrtvých, Korejská republika pouze dva. O život přišlo rovněž jedenáct civilistů. Patnáctého června 1999 se dvanáct malých jihokorejských plavidel utkalo ve Žlutém moři s deseti severokorejskými válečnými loděmi. Jihokorejští námořníci vypálili sto padesát granátů a potopili torpédový člun. Dalších pět severokorejských hlídkových člunů bylo poškozeno. Zahynulo třicet severokorejských námořníků, zatímco Jihokorejci měli jen sedm raněných.
Šestadvacátého března 2010 šla ke dnu jihokorejská korveta Čchonan. Zahynulo 46 námořníků, 58 se podařilo zachránit. Korejská republika označila za viníka miniponorku KLDR, ale kolem tohoto případu panují nejasnosti. Ostatně ani u předešlých incidentů není jednoduché jednoznačně označit viníka, neboť obě strany se vždycky obviňují navzájem.
Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že žádný ze tří vládců KLDR z bizarní dynastie Kimů – Kim Ir-sen, jeho syn Kim Čŏng-il ani jeho syn, „mladý maršál“ Kim Čŏng-un – se nebál vstoupit do střetu s nejsilnější velmocí světa či jejím jihokorejským chráněncem, který je sice ekonomicky mnohem úspěšnější než nenáviděný severní soused a na rozdíl od něj vyrábí smartphony, zato však dosud nevyzkoušel atomovou či vodíkovou pumu, jíž straší KLDR. Fakt, že čtyřia- či pětadvacetimiliónová Korejská lidově demokratická republika se vysmívá zpřísňovaným sankcím OSN, na něž reaguje dalšími jadernými testy, bez obalu vyhrožuje USA s jejich 324 milióny obyvatel a padesátimiliónové Korejské republice, z ní v očích některých lidí dělá dokonce hrdinu.
