Podivná smrt polooděných sourozenců. Jaký byl ve skutečnosti jejich vztah?
V létě roku 1897 vzrušila Brno podivná zpráva o společné sebevraždě dvou sourozenců. Patřila mezi takové, u nichž nelze nedomýšlet pozadí, jehož detaily přesto zůstanou lačné veřejnosti navždy odepřeny.
Hlavními aktéry a smutnými hrdiny příběhu byli nadporučík Jakub Litvan a jeho sestra Pavlína Litvanová. Žili ve společné domácnosti v tehdejší Haberlerově, dnešní Smetanově ulici.
Na tom by jistě nebylo nic zvláštního. Oba sourozence však poutal vztah mnohem bližší, než je obvyklé. „Bratr i sestra věrně k sobě lnuli a všude, ve společnosti, v hostinci i na ulici byli vídáni jen spolu. Litvan i jeho sestra bývali častými hosty v Národní kavárně, v Plzeňské pivnici pana Fialy v Nové ulici a jinde v české společnosti.“
Pak se však stalo něco zvláštního a nečekaného. Nadporučík Litvan byl odeslán na „dočasný odpočinek“, což se fakticky rovnalo předčasné penzi s nevysokým platem. Důvod? Národní politika ho popisuje poměrně nejasně: „Na udání jistých osob octl prý se ve vyšetřování pro některé aféry úřední i rodinné“. Jisté je, že „jsa ještě mužem statným, nesl svoje předčasné penzionování velmi těžce a žal jeho sdílela také jeho sestra.“
Hněv obou sourozenců obrátil se k setníku C., kterého společně podezírali – podle Národní politiky, určitě neprávem - že byl příčinou pomluv, jež způsobily jejich neštěstí. Potom nabyly události rychlý spád. „V pondělí večer Pavlína Litvanová potkavši setníka C. na Nové ulici vrhla se na něho a rozehnala se po jeho hlavě. Výjev tento způsobil značnou senzaci a sběh lidu. Na to najali si bratr a sestra v jednom hotelu společný pokoj.“
Minula noc. Druhý den sourozenci ze svého pokoje nevycházeli, ani nereagovali na klepání a jiné výzvy personálu. Proto „byly dveře násilně vyraženy a tu zjevilo se děsné divadlo: Litvan a jeho sestra napolo jen oděni, leželi každý ve své posteli v kaluži krve. Každý z nich měl v ruce revolver a oba smrtící rány v hrtanu. Dle všeho se zastřelili zároveň,“ uzavírá Národní politika.
A paradoxně, byla to teprve smrt, co oba sourozence odloučilo. „Mrtvola nadporučíkova dopravena byla do vojenské nemocnice, mrtvola jeho sestry pak do nemocnice zemské.“
