Samurajové: fakta a mýty. Kde se vzali japonští elitní bojovníci a kdo byla samurajka číslo jedna
Prakticky každá současná armáda má jednotky pro speciální, delikátní a tajné operace. Toto však není doména jenom moderního válečnictví, jak vám ukážeme v našem novém seriálu. Začínají Elitní válečníci historie. Samurajové přicházejí!
Slovem samuraj se v Japonsku během 8. století označovali státní úředníci, kteří se starali o chod provincií. S postupem času název přejali vážení a věrní válečníci, kteří se v v japonské společnosti objevili až v dalších stoletích. Ovládali umění války, dokázali se orientovat ve vedení armády, ale také vynikali v boji na blízko. Samurajská třída vznikla mezi 12. a 13. století a zanikla až při velkých reformách ve století devatenáctém.
Uctivý voják
Pokud bychom měli samuraje charakterizovat jedním slovem, tak by to byla oddanost. Sloužili svému pánu věrně a neváhali za něj položit život. Tato vlastnost byla ostatně i součástí kodexu Bušidó, což byl soubor pravidel, kterými se každý samuraj řídil. Dalším důležitým aspektem osobnosti každého samuraje byla čest. V boji nikdy nikoho nenapadl jako první, ani nezabil zezadu a i k nepříteli se choval s úctou.
Holí to bolí
Samurajové obvykle používali katanu, na dálku pak asymetrický luk yumi. To ale není vše. Naginata – tak se nazývá další zbraň, která v samurajových rukou ožívala se smrtícími následky. Šlo o skutečně hrozivou zbraň – zhruba dva metry dlouhá tyč, opatřená na konci ostrou čepelí. Délka zbraně umožňovala udržet si protivníka v bezpečné vzdálenosti od těla a v boji proti více protivníkům najednou částečně smazávala početní převahu. Samurajové samozřejmě vynikali i v jízdě na koni a nikdy nepoužívali štíty. Sice měli silná brnění, ale štít byl pro tak ctnostné muže výrazem slabosti.
