Místo prasete našel v chlívku smrt. Vraždila celá rodina
Manželé Keclíkovi z Olšovce u Hranic na Moravě nežili šťastný život. „Byli dosti zámožní, i několik tisíc měli v záložně, ale domácnost jejich nebyla spokojena. Tři dítky jim v mládí zemřely a u osamělých manželů nebylo svornosti,“ píše Národní politika.
Pravá tragédie, jež učinila konec jejich neradostnému životu, se začala odvíjet v pondělí 15. března 1915. Tehdy dorazil do pěkné chalupy proti škole, odkud Keclíkovi provozovali v Olšovci své povoznictví, jistý Karel Kašpar z nedalekých Šovejd. Požádal chalupníka, aby odpoledne následujícího dne přijel k jeho osamocenému stavení a odvezl do Hranic jím vykrmeného vepře, kterého prý prodal tamnímu hostinskému.
Keclík slíbil, že přijde. To se mu však stalo osudným.
V úterý odpoledne dorazil do Šovejd, „kdež Kašpar předestíraje, že má vepře uvnitř, zavedl Keclíka do chléva, dveře za pomoci syna Josefa zavřel a sekerou několika ranami do hlavy muže omráčil. Pak mu ostrým nožem podřezal krk, přikryl ho slámou a ponechal ho ve chlévě.“
Tělo zahrabali do velké hromady hnoje
V noci pak zajel i s šestnáctiletým synem do Olšovce a zabouchal na dveře Keclíkova stavení. „Když mu Keclíková otevřela, omráčil ji sekerou a pak jí právě tak jako jejímu manželu podřezal hrdlo. Zavražděnou ponechal ležeti v kaluži krve a se synem všechno vykradli, co jim do rukou padlo, šaty, obuv, maso a asi 200 korun na hotovosti.“
Zatímco Kašpar a syn řádili v chalupě, zůstávala Kašparová bez vážnějších výčitek s mrtvolou. Ve středu ráno naložila společně celá rodina zohavené tělo na vůz, zamaskovali ho slámou a po polní cestě vezli ze Šovejd směrem ke vsi Oseku, „kde u silnice u velké hromady kompostu a hnoje mrtvolu zahrabali.“
Jenomže vše vyšlo brzy najevo.
Usvědčen prodejem koně
Nejprve ve čtvrtek ráno zburcovaly hladové krávy svým bučením sousedy u stavení Keclíkových a ti po chvíli objevili mrtvou hospodyni. „Měla až po šíjové obratle prořezané hrdlo, na tváři hrozné řezné i tržné rány a hlavu potlučenou. Vše ve světnici bylo potřísněno krví.“
O několik hodin později nalezli na kompostu mezi Lipníkem a Osekem dělníci takřka nahou mrtvolu jejího manžela nedokonale zahrabanou v biologickém odpadu.
Všechny okolnosti případu do sebe zapadly, když se druhý den – v pátek 19. března – objevil na dobytčím trhu v Přerově Keclíkův kůň. Přerovský řezník jej koupil jenom den předtím – od Karla Kašpara.
Vraždící rodina byla vzápětí zatčena.
