Poslední cesta Bobbyho Kennedyho: Jak se Amerika loučila s mužem, který jí dal naději?
Pohřební vlak s tělem Roberta Kennedyho opustil New York ve 12:30 8. června 1968. Tři sta šedesát dva kilometrů dlouhou cestu do Washingtonu, kde měl být zavražděný kandidát na prezidenta pohřben blízko svého bratra Johna, trvalo vlaku ujet osm hodin místo obvyklých čtyř. Podél trati totiž Bobbymu na poslední cestu mávaly statisíce Američanů. Loučení zachytil na výjimečných fotografiích Paul Fusco. K vidění jsou v současné době v newyorské galerii Danziger.
Robert Kennedy v druhé polovině 60. let ztělesňoval pro mnoho Američanů naději na překlenutí rasových a sociálních propastí. Po smrti svého bratra v roce 1963 stoupal rychle po politickém žebříčku. V roce 1964 byl zvolen do Senátu. O čtyři roky později už kandidoval na prezidenta.
Podpora, kterou mu vyjadřovali Američané všech barev pleti, náboženských vyznání i sociálních tříd, byla nevídaná. Sen o lepší Americe však skončil nečekaně v Los Angeles v hotelu Ambassador, kde jej kvůli proizraelské politice 5. června zastřelil Palestinec Sirhan Sirhan.
Konec idealismu
Na Bobbyho pohřbu se Amerika loučila nejen s druhým nadějným Kennedym v rozmezí pěti let, ale také s jistým idealismem. Prezidentství Richarda Nixona a aféra Watergate poprvé nastolily atmosféru nedůvěry v úmysly politiků, která se měla v dalších letech pouze prohloubit. Červen 1968 tak rozhodně představuje konec jedné éry.
Na výjimečné záběry Paula Fusca, které pořídil z pohřebního vlaku na cestě z New Yorku do Washingtonu, se můžete podívat v galerii.
