Zapomenutý atentát: V Brně zastřelili důstojníka SS. Nacisté i komunisté mlčeli
Operaci „Anthropoid“ zná téměř každý. Málokdo však asi ví, že neméně statečný čin provedli přesně před 74 lety dva mladíci v Brně. Bratranci Alois Bauer a Vladimír Blažek zastřelili 7. února 1945 vysokého důstojníka SS, a to přímo před budovou Wehrmachtu. Atentát upadl v zapomnění. A ne náhodou. Případ je velkým tématem historika Jiřího Skoupého, který o něm má letos vydat knihu.
Je večer 7. února 1945. Vysoký důstojník a účetní elitního oddílu SS August Gӧlzer se vrací mrazivým Brnem domů po tehdejší Aleestrasse (dnes třída kapitána Jaroše). Nevšímá si, že za ním jdou dva mladí muži, teprve devatenáctiletý Alois Bauer a pětadvacetiletý Vladimír Blažka, který je ozbrojen ruční pistolí. Gӧlzera pronásledují až k jeho domu v Nerudově ulici, jenž se nacházel přímo naproti sídlu Wehrmachtu. Na výkřik „Ruce vzhůru!“ důstojník nereaguje. Až později se pokouší vytasit svou pistoli. To už ale Blažka čtyřikrát vystřelil. Až poslední kulka zasahuje Gӧlzera do břicha. Muži z místa prchají.
Gӧlzer následkům zranění podlehl ještě té noci krátce po půlnoci. Žena ho odvedla k českému lékaři, který žil nedaleko, a ten zavolal záchranku. Protože byla noc, přijela až po dvou hodinách. Gӧlzer byl sice hned operován, ale lékaři už ho nezachránili. Potkal ho tedy velmi podobný osud jako Reinharda Heydricha.
Zůstává mnoho otazníků
Informace o atentátu v dobovém tisku vůbec nenajdete, bylo na ně totiž uvaleno embargo. Mluvit o něm nechtěli ani komunisté. Záhadou však zůstává, proč se k němu nehlásili ani sami odbojáři. Dodnes proto není jasné, jestli za atentátem stojí zpravodajské služby, vedení odboje, nebo zda muži spáchali atentát na vlastní pěst.
Gestapo atentátníky dopadlo až po zhruba šesti týdnech, a to přes brutální výslechy celé sítě komunistických odbojářů. Právě proto komunisté o atentátu mlčeli. Nechtěli připustit, že by členové komunistického odboje při mučení cokoliv prozradili, a tím mladíky odsoudili na smrt. Při výslechu pachatelů se pak gestapo dozvědělo, že Blažka a Bauer původně mířili mnohem výš. Chtěli zabít kriminálního radu brněnského gestapa Ottu Koslowského. Je možné, že si muže pouze spletli a byli přesvědčeni, že se jim to podařilo, až do své popravy.
Uspíšená poprava těsně před koncem války
Když gestapo atentátníky dopadlo, chtělo je nejprve popravit veřejně přímo na místě atentátu. Nakonec ale popravu uspěchalo kvůli rychle postupující Rudé armádě. Na dvoře nechvalně známých Kounicových kolejí, jež za války sloužily jako vězení a popraviště, je 14. dubna 1945 zastřelil sám původní cíl atentátu, hlavní nepřítel moravského odboje Otto Koslowski. Blažka a Bauer zemřeli jen dvanáct dní před osvobozením Brna.
Koslowského jeho osud dostihl už v roce 1947, kdy byl v Brně oběšen. Po válce se domníval, že jako pouhému úředníkovi mu nic nehrozí, a s nezměněnou identitou zamířil zpět do Německa. Američané ho tam dopadli, zatkli jako válečného zločince a převezli do Brna. Tam ho lidový soud v dubnu 1947 odsoudil k trestu smrti provazem.
Letos se hrdinům po 74 letech konečně dostane uznání. V dubnu jim brněnský Sokol v čele s Michalem Doleželem položí takzvané kameny zmizelých. Jedná se o mosazné dlažební kostky, jež se vkládají do chodníku obětem nacistického režimu a holocaustu.
