Maďarská republika rad: Revoluci po vzoru Sovětského Ruska provázely všechny nešvary komunismu
Jedenadvacátého března 1919 nahradila Berinkeyho liberálně demokratickou vládu vláda sovětského typu v čele s Bélou Kunem, čerstvě propuštěným z vězení. Začala druhá etapa maďarské revoluce. Hrabě Mihály Károlyi rezignoval na dočasnou funkci prezidenta Maďarské republiky, vyhlášené 16. listopadu 1918. Sociální demokraté se spojili s Kunovými komunisty v nové partaji, nazvané Maďarská socialistická strana.
Ve vládě nadále převládali bývalí sociální demokraté: z 33 lidových komisařů zasedajících v revolučních radách jich bylo sedmnáct, čtrnáct byli komunisté a dva bezpartijní.
Složení nové maďarské vlády
Prezidentem Maďarské republiky rad (Magyarországi Tanácsköztársaság) se stal Sándor Garbai, lidovým komisařem zahraničí a faktickým vůdcem oslnivý řečník Béla Kun (v roce 1906 si změnil jméno z Aaron Kohn), jeho zástupcem Péter Augustin (Augenstein), komisařem vojenství József Pogány (Schwartz), jeho náměstky Béla Szántó (Schreiber) a Tibor Szamuely (Sámuel), komisařem vnitra Jenő Landler a jeho zástupcem Béla Vágó (Weiss), lidovým komisařem pro státní školství Zsigmond Kunfi (Kunstätter), jeho náměstkem filozof, estetik a literární kritik György Lukács (Lőwinger), náměstky komisaře obchodu Mátyás Rákosi (Emanuel Róth nebo též Rosenfeld) a József Haubrich, lidovým komisařem zemědělství Jenő Hamburger a náměstky Sándor Csizmandia, Károly Vantus a György Nyisztor, komisařem pro sociální otázky Vilmos Böhm, náměstky Gyula Hevesi (Honig) a Antal Dvorcsák, komisařem pro veřejné stravování Mór Erdélyi (Ehrlich), náměstkem Artúr Illés (Braun), německým komisařem Henrik Kalmár (Kohn), ruským Oreszt Szabó, budapešťskými Mór Preisz, Sándor Vince (Weinberger) a László Dienes, policejním a politickým komisařem Dezső Bíró (Burger) a Seidler a guvernérem Rakousko-uherské banky Gyula Lengyel (Goldstein).
Není nezajímavé, že nejméně dvacet komisařů, tedy bezmála dvě třetiny, bylo židovského původu. Tento fakt, a zvláště řádění Leninových chlapců zapříčinily, že po porážce republiky rad se v Maďarsku vzedmula silná vlna antisemitismu, která vyhnala do emigrace řadu vynikajících osobností vědy a kultury, jež se v cizině později proslavily. Mezi mnohými stojí za zmínku budoucí slavný britský režisér a zakladatel filmového průmyslu Spojeného království Alexander Korda (rodným jménem Sándor László Kellner), povýšený do šlechtického stavu, a Michael Curtiz (vlastním jménem Manó Kertész Kaminer), režisér tříoscarové Casablanky, jednoho z nejslavnějších snímků všech dob.
Nový režim nemarnil čas
Již den po vyhlášení Maďarské republiky rad si její vláda (rada lidových komisařů) vyměnila pozdravy s Vladimírem Iljičem Leninem. Pětadvacátého března vyšel výnos o vybudování Rudé armády (Vörös Hadsereg) po vzoru sovětské Dělnicko-rolnické rudé armády (RKKA). Náčelníkem jejího generálního štábu se stal velmi schopný bývalý plukovník rakousko-uherské armády, Němec Aurél Stromfeld. Následujícího dne vyšlo nařízení o socializaci průmyslových, dopravních a důlních závodů a o zespolečenštění peněžních ústavů a obytných domů.
Třetího dubna vláda vydala nařízení o socializaci statkářské půdy (její konfiskace nad 57 hektarů). Kunova vláda, neboť on v ní měl fakticky hlavní slovo, však v rozporu s Leninovými radami odmítla přerozdělit znárodněnou půdu rolníkům, kteří po ní toužili, a tím přišla o podporu většiny obyvatel. Téhož dne byla vydána prozatímní ústava.
Jelikož chyběli kvalifikovaní lidé, kteří by mohli kolektivizovaná hospodářství řídit, Kun určil jako jejich ředitele původní majitele, tedy velkostatkáře! Aby se rolníkům zalíbil, sice zrušil daně v zemědělských oblastech, jenže toto ultrapopulistické opatření přineslo víc škody než užitku. Rolníci totiž usoudili, že vláda je slabá. Neblaze se na nálady obyvatelstva unaveného nedávno skončenou čtyřletou první světovou válkou promítl také prudký růst cen potravin.
Pryč s rodinou, pryč s manželstvím!
Maďarští revolucionáři se projevili jako novátoři i v jiných oblastech. Ženy mohly nyní uzavírat sňatek už v šestnácti a muži v osmnácti letech, a to bez souhlasu rodičů. Byly uzákoněny jednostranné rozvody a potraty. Pokud si učitelé chtěli na školách udržet místo, museli projít čtyřtýdenním kursem komunistické indoktrinace. Kunovi komunisté po sovětském vzoru propagovali volnou lásku, neuznávali soukromý hřích, a dokonce usilovali o zrušení funkce rodin. O děti se napříště měli starat ve speciálních školkách.
Nejbouřlivější pozdvižení však vyvolal zákaz konzumace alkoholu, čemuž se v zemi známé největší konzumací pálenky na osobu v Evropě a možná i na světě nelze divit. Novou vlajkou se stala rudá, hymnou Internacionála a měnou maďarská koruna (K). Neustálým tištěním peněz rada lidových komisařů vyšroubovala beztak vysokou inflaci.
Republice rad přisluhovali i vysoce vzdělaní lidé
Demokratické reformy z podzimu 1918 uvítala významná část intelektuální elity, která ostatně podlehla rovněž populistickým heslům republiky rad. Nedejme se mýlit, nepatřili mezi ně jenom proklínaní komunisté, jako například výše zmíněný György Lukács nebo Lajos Kassák, ale též většina autorů soustředěných kolem časopisu Nyugat, kteří nastoupili do direktoria pro literaturu, a světoznámí skladatelé, hudební folkloristé a pedagogové Béla Bartók a Zoltán Kodály, působící pro změnu v direktoriu pro hudbu. Mezi nově jmenovanými profesory budapešťské univerzity se ocitli Mannheim, Mihály Babits, psycholog Sándor Ferenczi, historik umění Lajos Fülep a historik Gyula Szekfű, jenž však nabízenou stolici odmítl.
Leninovi chlapci
Ve snaze zajistit zoufale chybějící potraviny pro města přistoupila vláda Maďarské republiky rad k jejich násilnému vymáhání. Vyslala na venkov nejhorší lůzu, pololegální organizované bandy tvořené vesměs ruskými Židy, ale také podvodníky, vrahy, zloději, kapsáři a uprchlými trestanci. Říkali si Leninovi chlapci a velel jim József Cserni. Čítali zhruba 600 mužů. Terorizovali nejen venkov, nýbrž i města. V noci vyháněli lidi z domů, věšeli je a mučili.
Oblíbenou kratochvíli Leninových chlapců představovalo vrážení jehel pod nehty, do očí a úst, trhání jazyka a zohavování mrtvol. V Budapešti házeli popravené či umučené rovnou do Dunaje.
Vláda zavedla stanné právo a revoluční teror. Odhady hovoří o tom, že tribunály pro politické záležitosti vynesly asi 120 rozsudků smrti. Sem však oběti Leninových chlapců nespadaly. Celkem si rudý teror vyžádal přibližně 500 mrtvých (podle oficiálních údajů ovšem pouze 153).
Zahraniční intervence
Mladá republika rad musela záhy čelit hrozbě z jihu i severu. Jelikož tyto události bezprostředně zasáhly rovněž mladou Československou republiku, povíme si o nich podrobněji v pokračování tohoto článku následující měsíc, kdy si připomeneme sté výročí intervence československé armády proti Maďarské republice rad.
