Z berlínské zdi vypadla první cihla, železná opona se začala trhat. Panevropským piknikem začal konec rozdělení Evropy
Zatímco v Československu se tou dobou ještě rozháněly demonstrace, na maďarsko-rakouské hranici aspoň na pár hodin padla železná opona. 19. srpna 1989 se u Šoproně konal Panevropský piknik, klidná demonstrace s tolerancí maďarských úřadů, které dokonce nechaly utéct na západ několik set občanů NDR. Helmut Kohl piknik pojmenoval jako vyndání první cihly z Berlínské zdi, rozdělení Evropy na východní a západní blok začalo symbolicky padat.
Dnes nestřílejte
Maďarští pohraničníci měli přitom v době Panevropského pikniku pořád ze zákona povinnost prchající lidi střílet. Na hranicích s Rakouskem se ale zátarasy odstraňovaly postupně už během léta, při náporu stovek lidí pak velitelé strážím povolili situaci nekomplikovat a nechat Němce utéct. Na ty už na rakouské straně čekal hromadný převoz do Západního Německa.
Piknik ale nebyl zdaleka první vlaštovkou konce komunismu v Maďarsku. Už 16. června se konala obří demonstrace na budapešťském náměstí Hrdinů, kde mimo jiné pronesl slavný projev tehdy neznámý předák studentského odboje Viktor Orbán. Zahraniční kritici dnešního premiéra často opomíjí, že ve své zemi platí za jeden z největších symbolů boje s komunismem i samotného roku 1989.
Uvolňování poměrů napomohl i fakt, že už o rok dříve odstoupil z čela státu János Kádár, strůjce „gulášového socialismu,“ a nahradil ho reformista Károly Grósz. Pád režimu se zdál být už jen otázkou času, v Maďarsku se tehdy už konaly demonstrace a zakládaly se na komunistickém státě nezávislé spolky a organizace.
Stříhání drátu
Ale zpátky do Šoproně. Už 2. května začali ministři zahraničí Gyula Horn s Aloisem Mockem stříhat ostnatý drát – i proto, že postupně zrezivěl a Maďaři už nechtěli investovat do nového. V době, kdy bylo zřejmé, že k otevření hranic u Šoproně dojde, začali východní Němci plnit kempy u Balatonu a budapešťské parky. Na většinu z nich se sice ještě tehdy nedostalo, vzhledem k dalšímu průběhu revolučního roku toho ale nemuseli litovat.
I místo konání pikniku v sobě neslo symboliku. Šoproň měla po první světové válce připadnout nově vzniklému Rakousku, po nepokojích se však ve městě uspořádalo referendum, kde se místní 65% většinou vyslovili pro připojení k maďarskému státu. Šoproň je proto dodnes mezi Maďary oblíbená.
Na pikniku se před 30 lety setkali jako zástupci obou zemí opozičník Imre Pozsgay a syn posledního rakouského císaře Otto von Habsburg a začali obnovovat rakousko-maďarské vztahy. Kde jinde, než v Šoproni, která byla dřív zdrojem svárů mezi Rakušany a Maďary.
Minulý rok při třicátém výročí se na místě konání pikniku setkali dva státníci, které si lidé běžně spojují s opačnými stranami barikády: německá kancléřka Angela Merkelová a již zmíněný premiér Orbán. Merkelová tehdy poděkovala Maďarům za přínos k německé jednotě a dodala, že svůj podíl na ní měli i Poláci a Čechoslováci. A určitě by souhlasila s kancléřem Helmutem Kohlem, že na Panevropském pikniku se na dálku vyrvala první cihla z berlínské zdi.
