Vzácná fotka prvního auta na Pražském hradě. Kde se v roce 1898 vzal v Praze motorový kočár?
Vše začalo v červenci roku 1897, když si Antonín baron z Vlkanova objednal prostřednictvím bankovního domu Gustava Meyera na Václavském náměstí jeden z prvních automobilů v českých zemích. Šlo o motorový kočár, jak se tehdy říkalo, od německé firmy Benz a spol. za 3200 zlatých a mladý šlechtic složil hned 1000 zlatých zálohy. Jenže když tolik očekávaný vůz do Prahy dorazil, baron prohlásil, že ho nemůže převzít, „poněvadž má různé vady. Zejména mu vytýkal, že kočár s benzínovým motorem je starý, a nikoli nový a že nemá na dvířkách baronský znak.“
Malichernější ze závad odstranil závod pana Kubala na Václavském náměstí, který se zabýval stavbou klasických kočárů. V první věci měl podle rozhodnutí předsedy civilního soudu rady Šroubka z 23. dubna 1898 vydat dobrozdání znalec, a to zejména na základě „praktické zkoušky s motorovým vozem, jež před ním bude vykonána“.
Ke zkoušce došlo jen několik dní poté. Volantu se ujal zmíněný pan Kubal a plně obsazený vůz (jedním z členů posádky byl i soudní znalec inženýr Podlejší) vyjel bez problémů strmě stoupající Nerudovou ulicí, pokračoval ulicí Ke Hradu, až na Hradčanské náměstí a na Hrad. Tady projel kolem rozestavěné katedrály (za pouhé dva roky budou dokončeny její novogotické věže) a barokní branou pod sochami titánů opustil hradní areál zpět na Hradčanské náměstí. To vše za obrovského zájmu veřejnosti, která mnohdy provázela motorový kočár po celé délce trasy.
Zkoušku automobilu zachytil na několika fotografiích dvorní fotograf Rudolf Bruner-Dvořák. Soud 9. prosince 1898 pak rozhodl, že dodaný vůz je bez závad. Antonín baron z Vlkanova musí objednaný kočár převzít a bankovnímu domu Gustav Meyer zaplatit dlužných 2200 zlatých. „S motorovým kočárem může pak naložiti dle své libovůle.“
Na závěr dodejme, že za bankéřem Gustavem Meyerem se neskrýval nikdo jiný než zanedlouho již slavný spisovatel Gustav Meyrink, jenž Prahu (i Pražský hrad, a zejména jeho Zlatou uličku) tolik proslavil coby město nad jiné záhadné a tajemné svým románem Golem (1915).
