Obléhanou Vídeň ubránilo i mnoho českých vojáků. O slavném vítězství nad Osmanskou říší se u nás nemluví
Je smutné, že si v dnešní obě připomínáme husitské války, období českých legií či československé zahraniční armády z dob druhé světové války, ale naprosto ignorujeme stejně významné období obléhání Vídně osmanskými vojsky v roce 1529, kdy čeští vojáci tvořili značnou část obránců Vídně a byli zastoupeni i mezi veliteli obranných vojsk tehdejší habsburské monarchie. Samotná obrana Vídně z roku 1529 se dá směle přirovnat k heroické obraně Stalingradu z dob druhé světové války, neboť proti zhruba 17 až 21 tisícům obránců Vídně stála osmanská armáda v počtu 120 až 140 tisíců mužů a k tomu ještě kolem 18 tisíců osmanských spojenců z řad Srbů, Maďarů a Moldavanů.
V řadách obránců Vídně byli nejen Rakušané a Němci, ale i početný oddíl válečníků z Čech, Moravy, Lužice a Slezska společně s žoldnéři a dobrovolníky z celé Evropy, mezi kterými byli i význační bojovníci proti Osmanům, například srbský válečník Pavel Bakič, španělský plukovník Loys dAvalos nebo Slovinec Sigmund z Višnjé Gory.
K obléhání Vídně roku 1529 byl předehrou nástup k moci osmanského sultána Sulejmana I. (zvaného nádherný), který postupně metodicky rozšiřoval území své říše, až se roku 1526 v okolí maďarského města Moháč střetl s vojsky českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského posílenými o jednotky Polského království, Bavorského vévodství, Uherského království, Chorvatského království a Papežského státu, kdy se vojskům Sulejmana I. podařilo křesťanskou armádu rozdrtit a samotný český král zahynul na útěku z boje.
O tři roky později vyrazila na jaře osmanská armáda na nové tažení s cílem již definitivně dosáhnout Vídně a dobýt ji. Jenže postupu osmanské armády na Vídeň vůbec nepřálo počasí. Bylo hodně deštivo a cesty se staly těžko prostupnými. Ani mnohým vojákům evropské počasí nesvědčilo a osmanská armáda tak postupovala velice pomalu a s velkými nebojovými ztrátami. K Vídni se osmanská vojska dostala až ke konci září roku 1529. Cestou na Vídeň Osmané se svými křesťanskými spojenci dobyli několik pevností (například Budín – dnes část Budapešti, byl dobyt 8. září), které předtím obsadily jednotky věrné Habsburkům.
Strašlivý masakr křesťanů
Osmanské armádě velel velkovezír Ibrahim Paša, který se nejprve pokusil město získat nabídkou kapitulace, ale byl velitelem habsburských obranných sil Mikulášem ze Salmu odmítnut. A tak Osmané zahájili obléhaní města, kdy Vídeň ostřelovali a zároveň se pokoušeli podkopat a vyhodit do povětří vídeňské hradby. Obránci města naopak podnikali výpady proti oblehatelům, kdy se snažili ničit vykopané tunely. Naštěstí pro obránce počasí útočícím Osmanům stále nepřálo, a když 11. října přišly silné deště, vzala snaha podkopat vídeňské hradby za své.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
