Návod podle Koko: Jak být úspěšnou food blogerkou

Nejlepší food bloggery jednak vybírala porota v sedmi kategoriích (fotografie, food styling, recepty, cestování, objev, dezerty a pečení), jednak bylo uspořádáno všelidové hlasování, z něhož vyšel absolutní vítěz. Byla to vítězka a byla stejná jako loni: Veronika Kokešová, jež si říká Koko. Hlasovalo pro ni víc než devět tisíc lidí, což tahle soutěž hrdě přiznává. V čem je tajemství Veroničina úspěchu?

Práce snů

Nebála se riskovat, šla do toho po hlavě, přesně věděla, co chce a čeho chce dosáhnout. Povedlo se jí totiž to, o čem sní většina bloggerů: pověsit na hřebík nějakou tu manažerskou nebo jinou úmornou práci a živit se svým koníčkem. Přitom Koko měla už předtím prima práci a stále ji má, dělá moderátorku v rádiu. K tomu založila před čtyřmi lety blog menudomu.cz a díky němu získala další skvělou práci.

Už v bloggerském pravěku nechtěla dělat to co všichni, tedy uvařit jídlo, vyfotit je a popsat úskalí jeho přípravy. Začala točit videa, což bylo časově i finančně mnohem náročnější. Ale riskla to. Věděla, že když nabídne dostatečně atraktivní obsah, „někdo“ si toho všimne a nabídne jí spolupráci. Trvalo jí to přesně šest týdnů. Šesté video bylo klíčové – zápasila v něm s humrem, což je vděčná rekvizita, kdo viděl film Woodyho Allena Annie Hallová, ví, o čem je řeč. Souboj s humrem Veronice vynesl nabídku od internetové televize Stream, která její „pořad“ koupila tak, jak byl.

Koko dál točí to, co si na začátku vymyslela: chodí do restaurací, dá si jídlo a variaci na dané téma pak učí lidi vařit doma. Pořád si všechno dělá sama, od námětu po střih, a jediným pomocníkem je kameraman. Rozdíl je jen v tom, že za to dostává prachy. Když si vezmeme, jak lopotně a často dost zoufale televize vyvíjejí pořady o vaření? Koko není profík v rondonu, ale ani neumětel, studovala vysokou hotelovou, díky tátově restauraci od mala ochutnávala leccos, vaření má v krvi. Před kamerou se nesnaží tvářit, že snědla všechnu kuchařskou moudrost světa, ale ani si nehraje na kopyto, prostě vaří.

Nikdy není pozdě

Vypadá to jednoduše, ale proč si někdo jiný z food bloggerů nestoupl před kameru taky? Možná mu chyběla potřebná zkušenost a tu Koko dokázala nasbírat. Když pracovala jako testovačka slev pro jistý slevový portál, měla za úkol o testovaných službách točit krátké příspěvky. Osahala si, jak na to, a pak už jela na vlastní triko. Tomu se říká umět vytěžit příležitost. Loni vydala kuchařku, připravuje další. Chodí na stáže k nejlepším šéfkuchařům, prý má komplex z toho, že má sice diplom a titul ing., ale chybí jí výuční list z oboru kuchař. Stále častěji vaří „živě“, na akcích, na festivalech, v pop-up restauracích. Pochopila, že když má mít něco úspěch, musí se na tom makat.

A kteří jsou ti, co to taky dělají dobře? Mrkněte třeba na stránky blogu kitchenstory.cz, manželé Jirka s Marikou byli oceněni za nejlepší food styling, nejlepší fotky má Markéta Pavleje z kitchenette.cz, jestli chcete péct chleba, tak jedině podle maskrtnica.cz a skutečným objevem je blog kublanka.cz, Kuba a Blanka ho nevedou dlouho, ale zato výborně.

Recept: Kuře na grilu podle Koko

Veroničiny recepty jsou poněkud epické, jsou epické příjemně, protože dobře píše. Pro naše potřeby jsem tedy recept poněkud zestručnila a převyprávěla.

Pro čtyři lidi připravte čtyři kuřecí stehna, každé v horní části vykostěte (kost nechte jen na spodní části, tzv. paličce), maso se díky tomu rychleji a lépe propeče. V míse smíchejte šest lžic kuřecího vývaru, stejné množství světlého piva, 4 lžíce olivového oleje, dvě lžíce medu, lžíci sójovky, dvě lžičky kari koření, trochu soli a pepře. Do marinády naložte stehna, ideálně přes noc, minimálně na 30 minut. Před tepelnou úpravou maso vyndejte alespoň na hodinu z lednice. Pak už jen rozpalte gril nebo grilovací pánev, maso grilujte nejdřív kůží dolů, poté z druhé strany, během grilování ho potírejte zbylou marinádou. Pamatujte na to, že kuřecí by mělo být důkladně propečené, ale ne vysušené.

Autorka je šéfredaktorkou časopisu Gurmet. Text původně vyšel v Reflexu č.18/2015.