Jídlo, které zahřeje: Co je dobré jíst v mrazivém počasí
Selský rozum radí jíst v zimě jídla teplá a v parném létě naopak ta lehčí a připravená za studena. Tohle skutečně funguje, ale zahřát se lze nejen horkou polévkou, záleží i na tom, jakou surovinu do ní dáte. Potraviny se totiž dělí – kromě jiného – na ty zahřívací a ochlazující.
V Číně mají v tomto ohledu jasno už hezky dlouho. Princip zahřívání a ochlazování lidského organismu pomocí jídla je definován v tradiční čínské medicíně. Ta rozlišuje dvě protikladné a navzájem se doplňující energie – jin a jang – a jejich principy se snaží aplikovat i na gastronomii. Řeší ale také termické působení jednotlivých potravin a také jejich příslušnost k jednotlivým elementům: dřevo, oheň, země, kov a voda. Zohlednění všech těchto faktorů má mít za následek, že člověk dostane do těla přesně to, co v daném období potřebuje ke zdárnému přežití. Takže jestli do sebe cpete guláš k obědu v únoru i v červenci, neděláte dobře. Ačkoli, je to trochu složitější, nezáleží jen na tom, jestli je teplo, nebo zima, ale i na tom, jaký jste typ.
Na slunečné a stinné straně
Tyhle čínské principy – jakkoli mohou na někoho působit překombinovaně a příliš esotericky, či dokonce šarlatánsky – směřují ve výsledku k tomu, aby člověka přiměly k pestrosti ve stravování a k nabourání stereotypů, respektive k vytvoření stereotypů nových, smysluplných. Ano, dává to totiž smysl. Klasické čínské texty přirovnávají síly jin a jang k hoře: jedna její část je obrácena ke slunci, druhá leží ve stínu. Ve stínu je chlad a vlhko, tam sídlí jin. Na slunečné straně je naopak horko, sucho a také světlo, tam si libuje jang. Která energie je vám bližší, poznáte snadno: trávíte radši dovolenou u moře na prosluněné pláži, nebo vám dělá dobře vymrznout na zasněženém svahu? Anebo: jestli jste zimomřiví a snadno se unavíte, jezte potraviny s energií jang. Horkokrevným bude svědčit opak.
Nenechte se zmást teplotou jednotlivých potravin. Studená feferonka bude vždycky zahřívat. Seznam potravin se zahřívacím efektem je pestrý a obsáhlý. Pomůže třeba koření: skořice, zázvor, bazalka, hřebíček, fenykl, pepř nebo kmín. Používejte hodně cibule, česneku nebo pórku, dochucujte chilli papričkami nebo křenem. Co je pikantní, to hřeje. Z mas se doporučuje kuřecí nebo jehněčí, mezi rybami je „nejteplejší“ losos. Že červené víno zahřeje víc než bílé, nejspíš všichni víme. Z čajů hřeje hlavně ten černý, zelený si nechte na ochlazení – i když bude teplý.
Zima = voda = moře
Vedle zahřívacích a ochlazujících potravin existuje ještě skupina tzv. neutrálních, tedy těch, které lze libovolně kombinovat bez ohledu na to, jestli chceme teplo, nebo spíše chlad: luštěniny, mrkev, brambory, ořechy nebo máslo. Pokud vezmeme do hry ještě princip elementů, tak je zima symbolizována vodou. Typickou chutí tohoto elementu je pak slaná, takže by na stůl měly přijít produkty z moře, nejde jen o zmiňovaného lososa, ale i mořské řasy, mořskou sůl nebo prostě minerálku bohatou na soli. Z tepelných úprav se na toto období nejvíce doporučuje pečení. Což dá zdravý rozum. Takže pečte, vařte a dopřejte si. Zima si to žádá a vaše tělo také.
Recept: Mrkvová polévka se zázvorem a chilli
Krémová polévka je zahřívací jistota, o dostatek tepla se tu postará zázvor a chilli.
Asi kilo mrkve očistěte a nakrájejte na kolečka. Větší cibuli oloupejte a pokrájejte nadrobno, dva stroužky česneku nasekejte a kus zázvoru o délce asi pět centimetrů nastrouhejte. Cibuli orestujte na oleji, přidejte česnek a mrkev, krátce orestujte a zalijte asi půllitrem zeleninového vývaru. Vařte, dokud mrkev nezměkne. Poté rozmixujte dohladka a zalijte asi 200 ml kokosového mléka. Přidejte zázvor a nasekanou chilli papričku a už jen krátce povařte. Chuť dolaďte limetovou šťávou, solí a pepřem.
