Spojilo nás jídlo aneb Co se naučíte, když chcete udělat kolektivní kuchařku
Spousta lidí se mě ptá, kdy konečně vydám kuchařku. Pořád to odkládám, nemám čas. A chci, aby byla perfektní, což chce právě ten čas. Teď už ale konečně jednu mám, je kolektivní, je pod ní podepsaná parta přátel, která si říká Gastrokroužek.
Ano, je to taková malá domů, ale nemůžu si pomoct. Následující řádky berte jako inspiraci a jako sdílené zkušenosti, které lze volně aplikovat na libovolné kolektivní dílo. Začalo to nevinně. Můj kamarád Lukáš Hejlík (seznámili jsme se ještě v dobách, kdy on byl především herec a já filmový kritik, spojila nás láska k jehněčímu masu) se potřeboval jednou za čas dobře najíst. Tak začal pořádat mejdany, na nichž hosté vařili. Začala se kolem něj sdružovat spousta zajímavých lidí s nadšením pro dobré jídlo. Vznikl Gastrokroužek.
Funkce drába je nezbytná
Měsíc co měsíc jsme udělali mejdan a navařili. Po nějaké době to začalo vypadat jako koncept, protože večery měly svá témata a leckdy byly i výjezdní. Díky Lukášově zabejčilosti jsme se scházeli skutečně pravidelně. V tom tkví zásadní sociální aspekt jídla! Pak se objevil nápad vydat z našich mejdanů kuchařku. Postavili jsme se k tomu jako k výzvě a upřímně se všichni báli, že ve chvíli, kdy se zábava změní v práci, půjde kouzlo akce a, nedej bože, i přátelství do kytek. Tak trochu to viselo ve vzduchu rok a půl, kdy jsme na knize pracovali.
Projekt neměl velitele, který by měl právo veta, o všem se hlasovalo, vše se řešilo kolektivně. Je to nesmysl, nikdy to nedělejte, i když ve výjimečných případech – jako byl ten náš – to může fungovat. Srážka eg se naštěstí nekonala. Co se naopak dokonale osvědčilo, byla funkce drába, naháněče a neúnavného organizátora, toho takový projekt potřebuje, bez něj to prostě nejde… Jenže Lukáš Hejlík je na světě jenom jeden, jeho pracovní den má zhruba 28 hodin, jakkoli je to proti fyzikálním i jiným zákonům, a s největší pravděpodobností se ty dvě hodiny, co spí, dobíjí ze zásuvky.
Existuje-li fungující koncept, nesnažte se ho zkrotit jen proto, že má vyjít knižně. Stačí jen líp plánovat, na náhodu spoléhat jen trochu a být profesionální. Naše mejdany jsme rozklenuli mezi školní jídelnu, grilovačku na koňském pólu, dušičkovou party na faře, narozeninovou oslavu na hausbótu… Atraktivní lokalita je základ, recepty se pak už sypou samy. To, že budou přitažlivé a budete mít na výsledné jídlo chuť, plyne z toho, kdo je pod nimi podepsaný – v našem případě to jsou úspěšní foodbloggeři Markéta Pavleye, manželé Kučovi, Jana Králiková + já a Lukáš. A k tomu hromada hostů, třeba skvělý barman George Němec.
Díky tomu získáte pestrost, jíž by jeden autor nikdy nedocílil. Neomezujte se jen na recepty, jde o to, předat atmosféru jednotlivých setkání a inspirovat lidi k tomu, že jídlo opravdu může být zábava a může spojovat. A také potřebujete fotografa s citem pro foodfotografii i zachycení akce. Když dáte důvěru někomu mladému a nadějnému, může se to sakra vyplatit – Lucie Fenclová je jméno, které je dobré si pamatovat.
Jaká kuchařka Gastrokroužku je, nechám na posouzení laskavému čtenáři. Mě dojala. A za jeden z největších úspěchů považuji, že stále platí to, co jsme si dali jako moto: spojilo nás jídlo.
Recept: Cheesecake s bílou čokoládou, mákem a ovocem
I tenhle recept najdete v naší kuchařce. Je můj a je samozřejmě skvělý. Suroviny vystačí tak na 20 skleniček o objemu 160 ml.
Na korpus si připravte: 220 g kakaových sušenek a 70 g másla. Na krém: 250 g kvalitní bílé čokolády, 700 g krémového sýra (Philadelphia), 100 g cukru krupice, tři velká vejce, 180 g zakysané smetany, tři až čtyři lžíce máku. Na polevu: 500 g mraženého bobulovitého ovoce (maliny, ostružiny, borůvky, rybíz), čtyři až pět lžic třtinového cukru. Sušenky rozmixujte, přidejte pokrájené studené máslo a umixujte drobenku. Rozdělte ji do sklenek a lehce upěchujte. Čokoládu rozpusťte ve vodní lázni. Krémový sýr a cukr dejte do mísy robotu a protínací metlou umíchejte hladký krém.
Pomalu a za stálého míchání přidejte rozpuštěnou čokoládu, pak jedno po druhém vejce, poté zakysanou smetanu a mák. Krém přendejte do cukrářského sáčku a naplňte skleničky. Sklenky naskládejte do pekáče, nalijte do něj asi centimetr vody a dejte péct do trouby vyhřáté na 150 °C asi na 20 minut. Mražené ovoce dejte do hrnce a pomalu vařte. Přidejte cukr, promíchejte a na velmi mírném ohni vařte asi 40 minut. Skleničky i ovoce nechte zcela vychladnout. Pak do každé sklenky dejte dvě lžíce ovocné směsi, přidejte čerstvé bobule, nasekané mandle a sklízejte zasloužený obdiv.
