Vojenský převrat a zavření parlamentu? Českem se opět šíří fámy o Maďarsku
Možná už jste si přečetli, že v Maďarsku údajně probíhá vojenský převrat, stát násilně přebírá firmy a chystá se rušení parlamentu. Realita je ale o dost jiná, dochází k velkému zkreslení způsobenému špatnými překlady a interpretacemi. Aktuální kroky Orbánovy vlády dokonce z části podporuje i tamní liberální opozice a protivládní média.
V Maďarsku podobně jako v Česku panuje nouzový stav. Kromě aktuálně běžných opatření jako je zavření škol a dalších veřejných míst Orbánova vláda třeba zakázala až do konce roku zvyšovat nebo vypovídat lidem nájem a garantuje všem médiím kompenzace za ušlé zisky z inzerce. To jsou ty méně kontroverzní body.
V zahraničí vzbudil velkou pozornost nejprve takzvaný zmocňovací zákon a pak taky dohled policie a armády nad některými státními institucemi. Na základě dopisu české europoslankyně Radky Maxové z ANO se situací nejspíš bude zabývat Evropská komise, která už proti Maďarsku dřív zahájila řízení. Bouřlivě reagovali někteří čeští komentátoři a politici (europoslanec Peksa, předsedkyně TOP 09 Adamová a další).
Jako přerušení války
Nejdřív se podíváme na prvně zmiňovaný zákon, který ministryně spravedlnosti Vargová nejprve představila zástupcům opozice a pak předložila parlamentu.
Podstatou návrhu je prodloužení nouzového stavu na neurčito (podle původního zákona by ho musel parlament prodlužovat každých 15 dní). Zároveň by nemuselo docházet ke schvalování zákonů parlamentem v případě, že by nebyl usnášeníschopný, tzn. byla by nepřítomna polovina poslanců. Znemožnily by se předčasné volby a referenda (nejbližší volby jsou v Maďarsku za dva roky a žádné referendum teď není v plánu).
Jednání o zákoně označili opoziční politici za výjimečný moment v posledních deseti letech maďarské politiky. Předseda socialistů Bertalan Tóth to dokonce přirovnal k momentu, kdy vojáci ve válce na chvíli přestanou bojovat a zahrají si s nepřáteli fotbal.
Aby zákon prošel ve zrychleném řízení, bylo potřeba čtyřpětinové většiny, tedy i s hlasy opozice. Ta podporu zákona podmiňovala tím, že nouzový stav bude ohraničen konkrétním datem – například na 90 dní. Vláda oponovala, že nejde předvídat, v jaké fázi epidemie Maďarsko bude a jestli v tu dobu bude parlament vůbec schopen se sejít. Zároveň ale zdůrazňuje, že ý stav platí na dobu nezbytně nutnou a co nejdříve bude chtít Maďarsko vrátit do normálních kolejí.
Každopádně kvůli tomuto bodu nakonec zákon rychlým řízením neprošel a parlament, kde má Orbánův Fidesz dvoutřetinovou většinu, jej bude muset schválit o týden později. Kromě sporu o ohraničení ého stavu se zákon nedočkal ani nijak velké kritiky od protivládních médií, která jinak Orbána ráda strhají pomalu i za špatně uvázanou kravatu. Největší maďarský web, ostře opoziční Index.hu dokonce zveřejnil článek poslance Fideszu Balázse Orbána, v němž zákon obhajuje.
Odstavení parlamentu se za podmínek daných v zákoně jeví nepravděpodobně. A nakonec je třeba dodat, že hlasování v parlamentu jsou vzhledem k většině vládní strany formalita, Orbán nemá žádný důvod se snažit parlament jako „brzdu“ v systému odstranit. Jednoduše proto, že to žádná brzda není.
Dohled na základní provoz
Další zdroj pozdvižení je vysílání maďarských policistů a vojáků do veřejných institucí a státních firem. O něm ani nerozhodla přímo Orbánova vláda, ale jedna z akčních skupin ustavených pro řešení epidemické krize, která se má zabývat ochranou klíčových podniků. V reálu to znamená, že malé skupiny vojáků chodí do základních státních institucí jako je Maďarská národní banka, Maďarská pošta, státní dopravce MÁV nebo vodárny a elektrárny. Tam dohlíží na bezpečnost a provoz kritické infrastruktury. Z „hlídaných“ podniků má stát nejmenší podíl v ropné firmě MOL (25 %), která ale s vládou tradičně spolupracuje a vojáci jí aktuálně pomohli třeba se střežením čerpacích stanic.
To všechno vychází z role armády, která je v Maďarsku jiná, ještě prestižnější než u nás a v takových chvílích se s ní počítá. Ostatně i šéf koronavirového krizového štábu je v Maďarsku voják Tibor Lakatos a nikoho nepřekvapuje, že na brífinky chodí v uniformě. Opozice povolání vojáků nijak nekritizuje, celé téma v Maďarsku vůbec nepřitahuje pozornost, protože zapojení armády v této situaci působí samozřejmě.
Interpretace českých médií a politiků ale zněla tak, že Viktor Orbán skrz armádu násilně přebírá kontrolu nad soukromými firmami, někdy dokonce že se je chystá znárodnit. Orbán, který nízkým zdaněním láká do země investory a snaží se je tam za každou cenu držet, jako vlasatý student pomáhal porážet komunismus a později budovat v Maďarsku volný trh, je snad ten poslední evropský politik, který by chtěl takhle bizarně napadat soukromý byznys. Zvlášť když hlavně na zahraničních firmách jeho země ekonomicky závisí.
Koncentrace velké moci v rukou jednoho člověka je v Maďarsku jasná a k Orbánovu panování jde mít spoustu podstatných výhrad. Ty ale ztrácejí význam v záplavě dezinterpretací, zkratek a smyšlenek. Znemožňuje to věcnou debatu, Orbána navíc neinformovaná kritika ze zahraničí patrně jen posiluje.
