Vladimír Pikora: Když už likvidace, tak likvidace aneb Hospody v době koronavirové
Koronavirus ukázal, jak je naše společnost křehká. Mnozí se viru vysmívali, aby později pochopili, jak je situace ekonomicky vážná, když jednotlivé vlády začaly přistupovat k drakonickým opatřením. Asi nejvíc zasáhla naši zhýčkanou civilizaci karanténa. U mnoha lidí propukla panika a ekonomika se začala hroutit.
Není se co divit. Lidé celý den sedí doma, sledují pesimistické zprávy a propadají depresi. Mnoho firem přerušilo provoz, obchody s pár výjimkami jsou zavřené a restaurace mohou prodávat jen přes okénko nebo jídlo rozvážet. Ekonomické ztráty se nabalují jak sněhová koule. Ekonomové stále zhoršují výhled. Nejprve mnozí mluvili o zpomalení růstu, pak o poklesu, pak o recesi, pak o krizi a teď už někteří mluví o největší ekonomické katastrofě od války. Data dávají mnohým za pravdu. Počet transakcí v restauracích uskutečněných stravenkovou kartou Ticket Restaurant společnosti Edenred v pondělí 16. března oproti běžnému pracovnímu dni klesl o 89 procent. To tu ještě nebylo.
A přitom by se dalo říct, že tohle je ještě „dobré“. Restaurace, které nemají rozvoz nebo nebyly zaměřeny na polední menu pro zaměstnance v okolí, mají propad ještě větší. Jenže prodat jen 11 procent původního objemu není k životu. Tím se jen postupně vyprodají staré zásoby, které by se jinak zkazily, trochu se zmenší ztráty, ale pokud bude situace trvat týdny, je bankrot neodvratný.
Původně se mluvilo o tom, že budou obchody a restaurace otevřeny už 24. března. Pak se začala opatření prodlužovat. Nikdo včetně jejich tvůrců neví, jak přesně budou restrikce pokračovat. Pokud by ale zůstaly restaurace zavřené měsíc, znamenalo by to pro gastro odvětví ztrátu tržeb přesahující 11 mld. Kč. Náklady by ale restauracím zůstaly. Nájem by stále běžel. Možná někdo odloží splatnost nájmu, ale nezruší ho. Stát sice programem Antivirus pomůže s výplatou zaměstnanců, ale i tady se budou zaměstnavatelé na mzdách podílet 20 procenty.
Restaurace čeká špatná nebo ještě horší budoucnost
Restaurace čeká těžké období. Čistě hypoteticky: i kdyby se jejich uzavření už déle neprodlužovalo a provoz se vrátil do běžných kolejí – což je velmi optimistický scénář – stejně by to restauracím moc nepomohlo. Kdo se požene do restaurace, když bude vědět, že nákaza se stále šíří a pobyt v restauraci je stále nebezpečný? Nebo si někdo myslí, že ze dne na den bude riziko chycení viru v restauraci či kavárně stejné jako počátkem roku? Podobně jako u strachu z nemoci šílených krav a jiných hrozeb budou spotřebitelé obezřetní ještě dlouho. Návštěvnost restaurací, kin a dalších zařízení zůstane ještě dlouho pod normálem, protože lidé se budou bát.
Maloobchod v kamenných obchodech zažije letos rekordní ztrátu. Vydělá na tom internetový obchod. Pro něj je tato situace zlatý důl. Restaurace však internetové nejsou, nepotřebují pomoct jen programem Antivirus, potřebují dlouhodobou systémovou pomoc, kterou bychom mohli nazvat: „Stačí neházet firmám klacky pod nohy a ony si pomohou samy.“
Firmy od státu potřebují pomocnou ruku, a ne klacky pod nohy
Tím klackem jsou v klidnějších časech věci jako třeba EET. Politici naštěstí už pochopili, že podnikatelé mají teď jiné starosti než shánět kasy na EET, takže došlo k odkladu další vlny, nicméně tím to nekončí.
Když se podíváme do světa, vidíme, že se vlády snaží zachraňovat ekonomiku dvěma způsoby. Tím prvním je, že se snaží vymyslet milion různých dotací a balíčků, aby mezi lidi dostaly co nejvíc peněz, které jim původně vzaly na daních. Firmy tak nepracují, ale hledají, kdo jim kde co dá. Jiné vlády se zase snaží do firem nezasahovat, vzít lidem co nejméně peněz, a tím vytvořit prostor, aby životaschopné firmy přežily.
Naše vláda patří k těm prvním. I v této složité době chce prosadit návrh tzv. stravenkového paušálu. To znamená, že vedle dnes existujícího závodního stravování či stravenek by přibyla pro zaměstnance další možnost, jak se stravovat. Ještě před epidemií totiž přišlo Ministerstvo financí s návrhem, že už v příštím roce by mohli zaměstnavatelé dostat tzv. stravenkový paušál. Zaměstnanci by podle tohoto návrhu dostávali místo stravenek hotovost. To znamená, že vedle dnes existujícího závodního stravování či stravenek by přibyla pro zaměstnance další možnost, jak se stravovat.
To na první pohled vypadá velmi chytře a lákavě. Ubude administrativa se stravenkami spojená a lidé nebudou vázáni na to, aby chodili na obědy tam, kde berou stravenky. Průzkumy ze světa však ukázaly, že lidé se takto nezachovají. A je vážně rozumné v tak těžkých časech experimentovat s neozkoušeným?
Lidé sami sebe ošidí
45 procent lidí se pokusí na obědě ušetřit. Lidé nepůjdou do restaurace na kvalitní oběd, ale ošidí se a koupí si housku se salámem. Restaurace na tom budou bity. Naopak výrobci housek, párků a salámů na tom budou lépe než dnes, stejně jako levné zahraniční maloobchodní řetězce.
A co udělá zbytek lidí? Ti použijí peníze jinak. 15 procent peníze uspoří, 13 procent použije peníze na chod domácnosti, 4 procenta s nimi splatí dluhy, někdo si koupí cigarety a podobně. Do stejné restaurace na stejné jídlo jako se stravenkami půjde jen málo lidí.
Paušál není průšvih jen pro restaurace, ale i pro závodní jídelny. Ty najednou nebudou atraktivní. Zaměstnanci budou chtít raději peníze na ruku. Jídelny u nás přitom využívá 39 procent zaměstnanců. A nejedná se o malé peníze. Celková částka zaměstnaneckého stravování přesahuje 58 mld. Kč. Do systému zaměstnaneckého stravování je zapojeno kolem 20 000 restaurací. Ti všichni budou mít problém. Jen papírové stravenky tvoří 15 procent celkových tržeb restaurací. A pak tu jsou ještě elektronické stravenky.
Pikantní na tom je, že navrhovaný paušál nikdo v Evropě nepoužívá, zatímco stravenky jsou ve většině zemí běžné. Jedinou zahraniční zkušenost máme z Maďarska, kde v roce 2017 zavedli paušál. O paušálu uvažovali i v Belgii. Po důkladné analýze však dospěli k závěru, že to není dobrý nápad.
Paušál vyjde státní kasu každý rok na 21 mld. Kč
Stravenkový paušál bude mít makroekonomické dopady. Institut oceňování majetku Vysoké školy ekonomické v Praze zpracoval pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR studii, která tvrdí, že by v případě přechodu firem od dotování jídelen, kantýn a stravenek k tzv. stravovacímu paušálu zaznamenal gastro průmysl propad tržeb o 35 mld. Kč a mohlo by zaniknout až 30 tisíc pracovních míst.
Podle studie poradenské společnosti Grant Thornton by navíc návrh znamenal pro státní rozpočet ztrátu ve výši 21,4 mld. Kč. V této částce je přitom započtena jen daňová optimalizace firem a výdaje státu na paušál. Nezahrnuje podporu v nezaměstnanosti 30 tisíc lidí, kteří se starají o naše žaludky, a náklady na dražší zdravotnictví ovlivněné nezdravým stravováním.
Sečteno a podtrženo, zavádět stravenkový paušál nevypadá moc racionálně – aspoň ne v době Covidu-19.
Jaká válka nás čeká v budoucnu? Na co bychom se měli připravit? Jak dlouho potrvá současné pandemie? Přečtěte si rozhovor se Soňou Pekovou v novém tištěném Reflexu >>>
