Afriku podceňujeme. Proč se zde koronaviru zatím nedaří jako na jiných místech světa
Poté, co jsme viděli, jak virus rychle zdecimoval Čínu, Itálii a jiné evropské země, každého asi napadlo, jak špatně na tom bude Afrika se svou nedostatečnou hygienou a zdravotní péčí. Překvapivé je, že africké země jsou covidem-19 do určité míry nedotčeny. Další vývoj pandemie je samozřejmě nejistý. Co jsou ale faktory, které přenos viru v Africe zpomalily?
Světová zdravotnická organizace (WHO) opakovaně varovala, že Afriku čeká katastrofa, že statisíce lidí zemřou a desítky milionů skončí v bídě. Měly tomu nahrát úzké obchodní a politické vazby Afriky na Čínu, slabá úroveň zdravotnictví a život mnoha lidí pohromadě v četných slamech. Ekonomická komise OSN pro Afriku volá po záchranném plánu ve výši 100 miliard dolarů a po odpuštění dluhů. Zatím ale Afrika hlásí jen 49 tisíc nakažených a necelé dva tisíce úmrtí.
Afrika, kontinent s velmi špatným zdravotním systémem, je méně zasažen virovou infekcí než Asie, Evropa nebo Amerika. „Alarmující předpovědi se nenaplnily,“ uznává Karl Blanchet, ředitel Ženevského centra pro vzdělávání a výzkum v humanitárních studiích. „Ale musíme se mít na pozoru.“
Faktorů, proč je počet obětí koronaviru v Africe malý, je určitě několik.
Hlavní otázkou samozřejmě je, jestli jsou africká čísla přesná. Zatímco v USA díky vládním programům šlo k doktorům a na testování mnoho Afroameričanů, kteří jinak pojištění nemají a s chřipkou k doktorovi nechodí, v Africe lidé s chřipkovými příznaky dál zůstávali doma.
Faktem také je, že Afrika má nižší průměrný věk než země Západu. Mají více dětí, které virus tolik nepostihuje, a méně starých, kteří jsou v Evropě hlavním terčem koronaviru.
Roli může hrát také teplejší africké klima. Teplejší počasí zpomaluje šíření respiračních virů, proto i v Evropě je hlavní chřipková sezóna mimo léto.
V Johannesburgu, ekonomickém hlavním městě Jihoafrické republiky, byla nasazena armáda, aby kontrolovala zákaz vycházení. Život se zpomalil i v dalších afrických městech. „Afrika má mnoho znalostí, jak nakládat s infekčními chorobami, které mohly pomoci se zastavením šíření covid-19. Africké vlády se ponaučily během krize eboly v západní Africe v roce 2014,“ řekl Ogwell Ouma, zástupce ředitele Afrického centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
Podle Gavina Churchyarda, předsedy jihoafrického zdravotnického ústavu Aurum institut, dodržování vzdálenosti a kontroly infekce nejsou pro africkou populaci žádnou novinkou kvůli dlouhodobému boji proti tuberkulóze plic. Dokonce i existují vzdělávací materiály o tuberkulóze a HIV či AIDS, které lze použít s malými úpravami v boji proti covid-19.
Západ má tendenci Afriku neustále podceňovat. Africké státy však byly kvůli zkušenosti s jinými virovými nemocemi v lecčems připravenější než Evropa. Náplní práce WHO je strašení. Africe zejména přejeme, aby strašení katastrofou bylo dál plané a aby země pod tlakem „zachránců“ ze Západu nezničily své křehké ekonomiky.